Fotografie: Kolektiv Nesladim
Linda Dušková (*1988) je režisérka, dramaturgyně a pedagožka na KALD DAMU. Kromě projektů s Kolektivem Nesladim pracuje na českých divadelních nezávislých scénách, například ve Studiu Hrdinů nebo pro festival francouzského divadla Sněz tu žábu. Dlouhodobě spolupracuje s divadelním prostorem Anis-Gras le lieu de l'Autre ve francouzském Arcueil. Příležitostně se věnuje překladu z francouzštiny. V rozhovoru se věnuje tvorbě Kolektivu Nesladim, který se zabývá otázkami duševního zdraví.
Tvoříte mezinárodní divadelní projekt zaměřený na hry o duševním zdraví. Kde jste získali inspiraci k vytvoření takového divadelního souboru? Je v zahraničí nějaký podobný kolektiv?
Kolektiv jsme založily s mou kamarádkou a kolegyní, produkční Lucií Špačkovou, bezprostředně po mém návratu z Francie. Při společné diskuzi nad tématy, které nás v oblasti divadla dlouhodobě zajímají, jsme dospěly až k destigmatizaci duševního zdraví. Určující bylo především srovnání přístupu k psychickým poruchám v České republice a v zemích západní Evropy. Třeba ve Francii je běžné chodit k psychologovi, podobně jako chodíme třeba k zubaři. Dokonce tam zdravotní pojišťovny proplácejí třikrát až pětkrát do roka návštěvu psychologa (bez zkoumání jakéhokoli důvodu). U nás se ale v širší veřejnosti setkáváme spíš s nedůvěrou a se zlehčováním typu "nepotřebuješ psychologa, běž si prostě zaběhat". A to se nám zdá opravdu nebezpečné. Problematika duševního zdraví by měla být součástí běžné konverzace, neměla by s sebou nést žádné zatížení nebo předsudky. Z takového úhlu pohledu by mělo být jedno, jestli člověka bolí noha nebo duše. Duševní poruchy s sebou ale většinou nesou spoustu stereotypních představ a strachu z okolí a my bychom rádi přispěli k tomu, aby se tento pohled změnil. Za současných pandemických okolností se navíc téma duševního zdraví přímo dotýká stále více lidí, a to dospělých i dětí.
Cyril Höschl je český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Na konci letošního května opustil funkci ředitele Národního ústavu duševního zdraví a odešel do důchodu. V rámci rozhovoru, který bude mít své pokračování, se zamýšlí například nad otázkami, které souvisí se společenskou dimenzí psychiatrie nebo s její nejmodernější podobou.
Říká se, že lidé mají předsudky nejen vůči lidem s duševní nemocí, ale i vůči psychiatrii. Dotkly se takové předsudky nějakým způsobem i Vás?
Za dobu mého působení se mne takové předsudky nikdy osobně nedotkly. Jsem si jich ale plně vědom. Když jsem se v klinické psychiatrii seznamoval s osudy pacientů, neustále jsem se s předsudky setkával. V rámci oboru to s kolegy obvykle pocítíme ve chvíli, kdy jde o distribuci zdrojů, investic apod. Stále ještě platí, že v takových momentech je psychiatrie mezi ostatními lékařskými obory téměř vždy na posledním místě. To platí celosvětově a jen pomalu se to mění.
Zdroj fotografie: Wiki commons
Slovy „Nejste na to sami. Své zkušenosti s duševním onemocněním můžete nově sdílet s lidmi, kteří mají stejnou zkušenost jako Vy“ zvou pracovníci organizace Fokus Vysočina své klienty na kreativní svépomocnou skupinu. Již proběhly dvě informativní schůzky skupiny, kvůli covidové situaci však organizátoři posunuli začátek pravidelného setkávání na únor.
Nápad založit svépomocnou skupinu představila pracovníkům organizace klientka Lída a získala jejich podporu. Její svépomocná skupina nese název Na houpačce, Lída o ní řekla: „Procházím psychoterapií a hledám sama sebe. Svépomocnou skupinu jsem se rozhodla založit, protože právě toto mi ve FOKUSu chybělo. Chtěla jsem potkávat lidi, kteří zažívají to samé.“
Zdroj fotografie: https://www.perinatal.cz/
Každá pátá maminka mívá krátce před nebo brzy po porodu psychické problémy, jako jsou úzkosti nebo deprese. Často neví, kam se obrátit o pomoc a adekvátní péče není dostupná. Dvě z mála organizací, které se jim věnují, jsou Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) a sdružení Úsměv mámy. Odborníci z obou organizací spustili informační web, na kterém mohou zmíněné ženy najít pomoc. Web naleznou na adrese www.perinatal.cz.
Autoři webu o své práci uvedli: „Pro webové stránky jsme připravili celou řadu informačních materiálů, které jsou určeny všem, kdo se chtějí dozvědět o příznacích a možnostech léčby například poporodní deprese či úzkostí, o možnostech zotavení z těžkého porodu nebo o užívání psychofarmak v těhotenství a po porodu.“
Zdroj fotografie: http://www.pdz.cz
Východočeský spolek Péče o duševní zdraví trvale rozšiřuje své služby poskytované lidem s duševní nemocí, v posledních letech vybudoval tři Centra duševního zdraví (CDZ). V nových službách našlo uplatnění několik zdravotních i sociálních pracovníků. V Chrudimi funguje CDZ již rok, v Pardubicích bylo centrum otevřeno na začátku roku 2019. Pardubické CDZ bylo letos na podzim rozšířeno o novou službu – denní centrum, kde mohou klienti smysluplně trávit čas.
O chrudimském CDZ pracovníci organizace napsali: „Zájem o služby CDZ roste, podařilo se nám navázat dobrou spolupráci také s okolními obcemi a úřady.“ Ve službě probíhá například trénink metakognitivních funkcí, který pomáhá klientům uvědomit si chyby ve vlastním vnímání a myšlení a naučit se s nimi pracovat. Tyto i mnohé další aktivity mohou klienti kdykoli navštívit a přidat se do skupin podle svého zájmu.
Strana 14 z 54