Ve vesnici Krásná v Beskydech se setkávají lidé se zkušeností s duševní nemocí, komunitu navštěvují také jejich blízcí. V neděli 10. listopadu pořádal Spolek U Dobré naděje, jenž setkávání oficiálně zastřešuje, Den Otevírajících se dveří, díky kterému se s chodem zařízení mohla seznámit široká veřejnost.

Po desáté hodině začali přicházet návštěvníci. Nebylo jich málo - hlavní společenská místnost byla skoro plná. Složení příchozích bylo pestré, přišli i pacienti doktorky Markéty Dobré, která je jednou z hlavních postav organizace. Komunitu navštívili také zástupci ostravského magistrátu, který zařízení finančně podpořil, a dalších úřadů. Podívat se přišli lidé z jiných sociálních služeb, například uživatelé chráněného bydlení Harmonie ve Městě Albrechtice nebo zaměstnanci ostravské chráněné dílny Botumy, ve které pracují lidé s psychickou poruchou.

Organizátoři si dali záležet i na malých detailech. Příchozí si mohli při vstupu vylosovat ruličku s moudrým aforismem. Na jednom lístku bylo například napsáno:

Nikdy nelituj,
že jsi v životě někoho potkal.

Dobří lidé ti dají radost.
Špatní lidé ti dají zkušenosti.
Ti nejhorší ti dají lekci
a ti nejlepší krásné vzpomínky.

Při vstupu do budovy se návštěvníci mohli zastavit u stánku místní chráněné dílny, kde pracují lidé s psychickými potížemi. K zakoupení byly větší či menší tašky, pletené košíčky, látkové podšálky, pouzdra na brýle, polštářky, vaky a další zajímavé předměty. Zboží vyrobily šičky chráněné dílny, která je součástí firmy Dobrá psychiatrie s.r.o., patřící lékařce Markétě Dobré.

Ve tři čtvrtě na jedenáct předsedkyně spolku Martina Mišurcová-Hurníková zahájila akci proslovem. Představila lidi, kteří se jakožto členové rady spolku nejvíce podíleli na organizaci setkání, a poděkovala lékařce Markétě Dobré za její významný podíl na vzniku komunity. Mišurcová-Hurníková vyzvala návštěvníky, aby se nebáli pohovořit si se zástupci organizace. Promluvila krátce také o možnosti členství ve spolku, který lidem s duševní nemocí umožní, aby nebyli sami, aby se potkávali s těmi, kteří mají podobné problémy.

Po úvodním proslovu přišel čas na kulturní program. Na kytaru zahrála Sandra Vyvialová, která ovládá svůj hudební nástroj na pokročilé úrovni. Vybrala dobré písně, například Moje milá plaví koně od Svěráka a Uhlíře, Nohavicovu skladbu Dokud se zpívá, ještě se neumřelo nebo Řekni, kde ty kytky jsou z šedesátých let. Lidé byli hudebně naladěni, proto s radostí zpívali také.

Jednotlivé písně prolínaly básně různých autorů. Jedna členka pořádající organizace přečetla báseň o vánocích, kterou napsal její potomek - žák šesté třídy základní školy. Většinu prostoru mezi písněmi vyplnila svými básněmi na profesionální úrovni Marie Farná. V tvorbě dává prostor své nemoci – schizoafektivní poruše – a do jedné básně vložila i dojmy ze Spolku U Dobré naděje. Farná je již zkušenou autorkou, vyhrála několik literárních soutěží, jako byl například Kouzelný klíč, pořádaný opavskou psychiatrickou nemocnicí.

Po kulturním programu začala volná zábava. Ti, co měli hlad, si mohli pochutnat (nejen) na kuřecích křidýlkách z grilu. Venku lidé zpívali písně za doprovodu kytary a flétny. Milan Farný, manžel zmíněné básnířky, představil svou výtvarnou tvorbu ovlivněnou surrealismem. V místnosti, kde vystavoval, byl na stole také strom komunity, na který mohli návštěvníci vyjádřit svá přání adresovaná spolku a jeho členům. Přítomní také mohli procvičit své mozky kognitivním cvičením nebo se zúčastnit tvůrčí výtvarné dílny a vytvořit vánoční ozdoby z papíru a provázků.

Poslední částí programu byla beseda s místním farářem, který s návštěvníky hovořil o různých tématech. Besedující zajímala otázka příslušnosti k víře mimo jiné v souvislosti s křtem malých dětí. Páter se krátce zmínil o svých misijních cestách po celém světě, navštívil například Afriku. Promluvil také o charitativní pomoci, která často končí v nesprávných rukách a slouží k nedobrým věcem, například k nákupu zbraní. Návštěvníci se také ptali na muslimy, kněz uvedl, že je třeba mezi nimi rozlišovat. Páter besedující seznámil se svou aktivitou, zaměstnáváním osob, které se dopustily trestných činů.

Bylo znát, že návštěvníci byli s průběhem akce spokojeni. Měli radost, že potkali staré známé, zapojili se do programu a, když byla volná chvíle, probíhala živá volná zábava. Mistr z chráněné dílny Botumy v Ostravě ke dni Otevírajících se dveří uvedl: „Je to pěkné a velké, malebné.“


Copyright © 2020 - Spolek KOLUMBUS