Václava Parkanová je již dlouho členkou organizace Čistá duše, která pomáhá lidem s duševní nemocí uskutečnit důležité životní kroky. Václava o sobě napsala: „K Čisté duši jsem se dostala v roce 2013, na začátku druhého ročníku. Od té doby zajišťuji jak chod projektu, tak i jeho PR. Propagací se zabývám i v dalších organizacích a firmách, se kterými spolupracuji, ať už se jejich činnost týká obnovy opomíjených památek, kulturních či sociálních projektů nebo IT.“ Přečtěte si rozhovor s touto zajímavou osobností o tom, jak konkrétně pomáhá lidem s bolavou duší.

Můžete čtenářům popsat, co dělá Vaše iniciativa Čistá duše?

Už šestým rokem realizujeme kampaň Udělej krok. Vždy vybereme čtyři lidi, kteří mají duševní onemocnění a chtějí se v životě někam posunout, splnit si třeba nějaký sen, díky kterému se zlepší jejich život, a to jak v pracovní tak i osobní (třeba umělecké) rovině. Pomocí našeho webu a Facebooku pak sdílíme s veřejností jejich příběh a vysněný krok. Ve spřátelených kavárnách a pekárnách (Antonínovo pekařství, Café Jericho, Café Na půl cesty, Mlsná kavka, Klub V. Kolona) vybíráme peníze na realizaci těchto projektů prostřednictvím prodeje Smysluplné kávy nebo Smysluplných preclíků. Takto koncipovaná kampaň probíhá většinou od června do září.

Peeři a lidí se zkušeností s duševní nemocí z Ostravska odpovídali na otázky ohledně psychiatrických léků. Anketa může být inspirací pro další lidi, kteří přemýšlejí o tom, zda užívat, nebo neužívat prášky.

 

Barbora

Co si myslíš o lécích na psychiku? Jsou nezbytné, nebo se bez nich člověk obejde? Jsou škodlivé, nebo se dá jejich škodlivý vliv snést?

Chemický zásah je nutný při akutní fázi nemoci. Nakolik je člověk schopen se léků později vzdát je individuální. Někteří pacienti je musí užívat celoživotně. Pokud má člověk na nemoc náhled, zvládá dodržovat režim, tak je to jiné, než když je člověk na léky zcela odkázán a své prožívání nemá pevně v rukou. Nezbytné jsou určitě u těžkých psychóz a depresí, u lehčích psychóz a u neuróz je to více na zváženou, jaké cestě léčby je pacient nakloněn. Rozhodnutí člověka ovlivňuje to, čemu věří, zda upřednostňuje chemii, psychoterapii nebo obojí, a co mu doporučí lékař. Délka trvání nemoci je stěžejní. Škodlivost vnímám u každého léku různou, ale plusy většinou převažují nad minusy.

 

Fotografie: Wiki commons

Housing First!, v češtině Bydlení především!, je názvem progresivního přístupu v oblasti sociálního bydlení. Pomáhá (nejen) lidem s duševním onemocněním, kteří jsou ohroženi bezdomovectvím. Pomalu se uplatňuje v zahraničí i u nás. Do povědomí českých odborníků se ho snaží prosadit organizace Fokus Praha, která na konec letošního roku připravuje kurz o využití konceptu v rámci klasického chráněného bydlení. Počet posluchačů je omezený.

V čem spočívá zmíněný koncept? Jak vyplývá z názvu, sociální pracovníci usilují při péči o klienty, aby bylo dodržováno jejich základní lidské právo na bydlení. Teprve poté s uživateli služby pracují dále, nabízí aktivní podporu bez donucení. Kladou důraz na kvalitu života klientů, pomáhají jim dosáhnout zdraví, spokojenosti a plnohodnotného zapojení do společnosti. Bydlení především! pomáhá uživatelům získat kontrolu nad vlastním životem, aby si sami mohli určovat další priority pro rozvoj své osobnosti. Podpora klientů ze strany sociálních služeb je v rámci Bydlení především! individuální, pomáhá jim rozvíjet vlastní silné stránky.

Fotografie: www.charitafm.cz

Jsem novým pracovníkem Charity Frýdek-Místek. Zvládl jsem svou duševní nemoc, a proto můžu jako peer konzultant pomáhat lidem s podobnými zkušenostmi. V článku, který původně vyšel na webu www.charitafm.cz, jsem popsal svou novou roli.

Jmenuji se Petr Salamon, první ataku duševní nemoci jsem zažil ve třiadvaceti letech v roce 2010. Později se má nemoc projevila jednou za dva roky. Následně jsem se naučil starat o vlastní duševní zdraví, a proto teď počítám už šestý rok bez ataky. Také se mi daří žít smysluplným, naplněným a kvalitním životem i přes překážky, které mi nemoc klade. Jinými slovy jsem dosáhl takzvaného zotavení. I proto jsem se mohl stát peer konzultantem v Charitě Frýdek-Místek.

Lidé, jejichž blízcí trpí duševní nemocí. Sociální pracovníci nebo zdravotníci, kteří hledají dodatečnou pomoc pro své pacienty a klienty. Osoby s psychiatrickou diagnózou, které hledají další služby pro zlepšení svého stavu. Takoví i další lidé mohou získat důležité informace na adrese https://psychoportal.cz/. Psychoportál poskytuje informace odborníkům a lidem s duševními potížemi. Týká se ovšem výhradně Prahy a blízkého okolí.

Experti z oblasti péče o duševní zdraví vytvořili web ze dvou důvodů. V průběhu mnoha let práce v oboru zjistili, že léčba psychiatrických diagnóz může být úspěšná, pokud pacienti získají včas informace ohledně svého problému a dostanou se ke kvalitním informacím o tom, co pro sebe mohou dělat a kde naleznou další pomoc. Tvůrci portálu si také uvědomili veliký význam spolupráce zdravotníků a sociálních pracovníků.

Aktuálně seniory trápí strach z pandemie, pocit velké frustrace a také izolace od nejbližších. To je přivádí k otázce, jestli má smysl dál žít. Proto Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) vydal spolu s dalšími institucemi leták plný rad, jak se sebevražednými myšlenkami u dříve narozených pracovat.

Leták, na kterém kromě NUDZ pracovaly také organizace zaměřené na péči o seniory jako Elpida nebo ŽIVOT 90, obsahuje také důležité kontakty, na které se lidé ve starším věku mohou obrátit.

Organizace Eset help má množství aktivit na pomoc lidem s bolavou duší. Jednou z nich je anonymní on-line poradna, v rámci které odborníci poskytují informace ohledně péče o duševní zdraví. „V případě psychických obtíží Vám odborník přímo poskytne radu a je-li to třeba, doporučí další odbornou péči,“ napsali lidé z Eset helpu.

Dotaz je možné poslat skrze webový formulář, do kterého je třeba vložit také e-mailový kontakt odesílatele. Odborníci zpravidla odpoví do sedmi pracovních dnů. Obracet se na experty organizace mohou všichni lidé, kteří zažívají psychickou nepohodu a pozorují psychické obtíže, případně blízcí těchto lidí.

Copyright © 2021 - Spolek KOLUMBUS