Odborníci

Dalším zajímavým členem Spolku Kolumbus, se kterým jsem se rozhodl udělat rozhovor, je Jirka Charvát. Pracuje jako programátor, je otcem čtyř dětí a vedle toho rozvíjí svůj koncept Emotional stability learning.  Koncept, který mu před mnoha lety pomohl překonat vlastní psychospirituální krizi.

 

Můžeš popsat, v čem spočívá jádro Tvého projektu Emotional stability learning?

Domnívám se, že biologickou podstatou řady duševních onemocnění a poruch, včetně nejtěžších depresí, schizofrenií, bipolárních poruch, panických poruch a mnoha dalších, je plasticita neuronů. Jde o vědou dobře popsaný proces vzniku nových synaptických spojů a nervových drah, který je základním mechanismem dlouhodobé paměti. V případě duševních poruch se tento přirozený mechanismus může obrátit proti nám – a to primárně vznikem nadměrných spojů k emočním centrům, které způsobují trvalé negativní emoce, a sekundárně pak mnoha rozmanitými až podivnými jevy, jako jsou nereálné zvukové a vizuální vjemy, různé obsese, neobvyklé chování a podobně. V projektu Výuky emoční stability (Emotional Stability Learning) se snažíme jít k podstatě problému – k opravám chybných spojů k emočním centrům. Snažíme se je oslabovat a odstraňovat v souladu s realitou. Snažíme se hledat cesty jak proces zefektivňovat. Léky, např. moderní antidepresiva typu SSRI (selective serotonine reuptake inhibitors) cílí na důsledek – nízkou hladinu serotoninu a naše špatné pocity – nikoliv na příčinu, kterou je dle mého názoru neoptimální zapojení naší neuronové sítě a nepřesné chápání reality.

Na rozdíl od například kognitivně-behaviorálních terapií vyjmenováváme několik „emočně stabilních“ kognitivních schémat – např. otáčení emocí, princip subjektivity, víru v boha a další, jejichž přesné chápání a obecné důsledné zvládnutí vede k úplné emoční stabilitě. Jde o to, že čím důsledněji, přesněji a rychleji podle těchto schémat (a v souladu s objektivní realitou) zvládneme korigovat důležitost našich problémů, tím nižší bude naše průměrná negativní emoce. A to i v nejtěžších situacích kolapsu našich životů nebo při velmi nepříznivých okolnostech. Věřím, že i lidé dlouhodobě bojující s těžkými duševními nemocemi můžou být jednoho dne z hlediska emocí zcela v pořádku.

Číst dál …

Spolek Kolumbus, který sdružuje lidi s duševní nemocí, se připojil k Memorandu o ochraně lidí s postižením před násilím. To bylo veřejnosti představeno v prosinci a stojí za ním představitelé mnoha organizací hendikepovaných. Podle ředitele Spolku Kolumbus Milana Jíši to mají velmi těžké zvláště lidé, kteří mají kombinované postižení.

Autoři memoranda uvedli, že je nutné dodržovat mezinárodní dohody, které se snaží lidem s postižením zajistit takový standard bezpečí a péče, jaký mají zdraví lidé, a které zohledňují specifické potřeby takových osob.

Milan Jíša na setkání, při kterém byl zahájen sběr podpisů pod memorandum, například zmínil, že je mnoho oblastí, ve kterých lze v tuzemsku zlepšit služby pro osoby s duševní nemocí. Je třeba, aby se zlepšila péče v psychiatrických nemocnicích, aby se rozvíjela komunitní péče a služby pro duševně nemocné, je třeba změnit současné zákony o duševním zdraví. Je dobré zajistit lidem s problémy v této oblasti, aby měli lepší právní zastoupení před soudy, například při řešení detencí a způsobilosti k právním úkonům. Důležité také je zajistit dostupnost psychiatrické péče.

Číst dál …

Rozhodl jsem se, že se pustím do nové novinářské aktivity – tu a tam budu připravovat rozhovory se zajímavými členy Spolku Kolumbus. Jako prvního jsem si vybral pravého doktora přírodních věd Karla Vašíčka, učitele matematiky a deskriptivní geometrie, programátora, teď už i vydavatele a nepříliš zdatného překladatele, jak sám o sobě říká. Jako novinář je členem Syndikátu novinářů, je také jedním z tisíců českých e-shoperů.

 

Podnikáš jako nakladatel, můžeš uvést, v čem spočívá tvá živnost?

Vydal jsem za cca patnáct let šest knih o historii matematiky. Knihy sám překládám, sázím, navrhl jsem si obálky, distribuuji, prodávám, fakturuji, vedu účetnictví, řeším marketing. Před lety jsem si vytvořil webové stránky a zprovoznil e-shop. Vydávání knih je finančně náročné, sto tisíc korun nejsou žádné peníze. V poslední době jsem si sehnal spolupracovníky. Jeden mé překlady opravuje, druhý provádí velmi fortelně a zodpovědně jazykovou korekturu. Teď se mi ozval kolega, asi je to student či doktorand, který se mi nabídl, že přeloží nějaké historické matematické spisy. Jsem rád, že budu moct jeho texty vydat. V České republice je cca 1700 aktivních vydavatelů a asi 51 tisíc e-shopů, kolik z nich prodává knihy ale nevím.

 

Číst dál …

V Ostravě již seminář proběhl, v Praze a v Brně je ještě před námi. Klinický psycholog Radek Pěkný hovoří v přednášce pořádané organizací SmartTalk o disociální (antisociální) poruše osobnosti, která se podle starší terminologie může označovat jako psychopatie. Přednášející nabídne systematický přehled problematiky uvedené nemoci. Seminář se bude konat v pondělí 5. prosince v pražském Kině Světozor a v pondělí 12. prosince v brněnském Kině Scala.

Označení psychopat se dříve používalo pro lidi, kteří trpěli rozmanitými duševními poruchami. Dnes se používá pro velmi specifický typ onemocnění, takzvanou antisociální poruchu osobnosti, která se vyznačuje absencí strachu. Přednášející se v rámci semináře bude také zabývat vysvětlením správné terminologie, v jakých případech je možné kontroverzní slovo psychopatie používat. Někdy je například vhodnější používat termín disociální porucha.

Číst dál …

Fotografie: Pixabay.com

Iniciativa Blázníš? No a! pokračuje v úspěšných osvětových seminářích určených studentům a pedagogům středních škol i v letošním roce. Kurzy jsou určené posluchačům ve věku patnácti až dvaceti let – toto období je pro budoucí duševní zdraví klíčové. Studenti zjistí, jak pečovat o svou mysl, o svou psychiku. Organizátoři seminářů uvedli: „Vzdělávací, zážitkový a interaktivní program primární prevence pro pedagogy, třídní kolektivy, žáky a studenty. Rozvíjíme dovednosti, znalosti a postoje v oblasti péče o duševní zdraví. “

Pořadatelům se podařilo rozšířit workshopy prevence v oblasti péče o duševní zdraví skoro po celé republice. Týmy lidí, kteří absolvovali vzdělávací kurzy Blázníš? No a! pracují v Praze a dále v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Plzeňském, Jihočeském, Středočeském, Olomouckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Od nového školního roku nemusí bez informací zůstat ani studenti z kraje Vysočina. „Koukněte na mapu na www.blaznis-no-a.cz u koho si ve vašem regionu můžete o tento obohacující interaktivní zážitek pro sebe či pro své žáky říct,“ napsali organizátoři.

Číst dál …

Lidé, kteří si sami prošli duševní poruchou a naučili se i přes nemoc žít kvalitním životem, v poslední době začínají mnohem častěji přednášet na Vysokých školách v České republice. Již rok probíhá projekt výuky nových peer lektorů na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ) v rámci Katedry sociální práce. Peer lektory zapojila do své výuky také Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

V České republice byla pozice peer lektora poprvé zavedena Centrem pro rozvoj péče o duševní zdraví (CMHCD). První peer lektoři byli vyškoleni v roce 2013/2014 v rámci projektu „Zapojení uživatelů péče do vzdělávání v oblasti péče o duševní zdraví,“ vyškoleno bylo prvních deset lektorů.

Číst dál …

Napsal Karel Vašíček. Fotografie Péče o duševní zdraví.

Mezi členy Spolku Kolumbus jsou lidé, kteří jsou aktivní v různých oblastech. Náš člen Karel Vašíček se zabývá prodejem knih, nyní mu v Týdeníku Pernštejn vyšel rozhovor s magistrem Petrem Pavlíčkem, který je novým ředitelem východočeské organizace Péče o duševní zdraví.

PARDUBICE - Ředitelem neziskové organizace Péče o duševní zdraví je od prosince 2021 Mgr. Petr Pavlíček. Ve funkci nahradil MUDr. Petra Hejzlara, který byl ředitelem 24 let. Petr Pavlíček se před nástupem do Péče o duševní zdraví dlouhodobě věnoval terénní sociální práci a výzkumné činnosti v oblasti drogové a závislostní problematiky.

O vaší organizací vím přes 22 let. Za tu dobu zaznamenala velký rozvoj. Z jedné kanceláře v centru Pardubic k pobočkám téměř po celých východních Čechách.  

Máte pravdu, od roku 1995 prošla naše organizace obrovskou změnou a rozvojem. Osobně si myslím, že je to hlavně díky pevné vizi a dobře nastaveným cílům. Skutečně se nám podařilo rozšířit naše služby do celkem sedmi okresů v Pardubickém a Královehradeckém kraji. Máme tři centra duševního zdraví, a to v Pardubicích, Chrudimi a Hradci Králové, současně také čtyři střediska sociální rehabilitace v Ústí nad Orlicí, Jičíně, Rychnově nad Kněžnou a Náchodě.

Číst dál …

  1. Fokusoviny (38): Reforma 2.0
  2. Ondřej Staněk: Úzkost, deprese, či naopak manická fáze nabourávají naši snahu porozumět řeči těla
  3. Projekt se zaměří na řešení psychických potíží mládeže do osmnácti let
  4. Odborníci se snaží redukovat využívání omezovacích prostředků v české psychiatrické péči
  5. Petra Tesařová (sociální poradna opavské organizace Anima Viva): Samozřejmě, že se všechny neustále vzděláváme ... předně proto, abychom dokázaly adekvátně a správně poradit a podpořili tak naše klienty
  6. Pokrokové organizace u nás společně rozvíjejí metodu CARe

Strana 1 z 14

Copyright © 2024 - Spolek KOLUMBUS