Odborníci

V Ostravě již seminář proběhl, v Praze a v Brně je ještě před námi. Klinický psycholog Radek Pěkný hovoří v přednášce pořádané organizací SmartTalk o disociální (antisociální) poruše osobnosti, která se podle starší terminologie může označovat jako psychopatie. Přednášející nabídne systematický přehled problematiky uvedené nemoci. Seminář se bude konat v pondělí 5. prosince v pražském Kině Světozor a v pondělí 12. prosince v brněnském Kině Scala.

Označení psychopat se dříve používalo pro lidi, kteří trpěli rozmanitými duševními poruchami. Dnes se používá pro velmi specifický typ onemocnění, takzvanou antisociální poruchu osobnosti, která se vyznačuje absencí strachu. Přednášející se v rámci semináře bude také zabývat vysvětlením správné terminologie, v jakých případech je možné kontroverzní slovo psychopatie používat. Někdy je například vhodnější používat termín disociální porucha.

Fotografie: Pixabay.com

Iniciativa Blázníš? No a! pokračuje v úspěšných osvětových seminářích určených studentům a pedagogům středních škol i v letošním roce. Kurzy jsou určené posluchačům ve věku patnácti až dvaceti let – toto období je pro budoucí duševní zdraví klíčové. Studenti zjistí, jak pečovat o svou mysl, o svou psychiku. Organizátoři seminářů uvedli: „Vzdělávací, zážitkový a interaktivní program primární prevence pro pedagogy, třídní kolektivy, žáky a studenty. Rozvíjíme dovednosti, znalosti a postoje v oblasti péče o duševní zdraví.

Pořadatelům se podařilo rozšířit workshopy prevence v oblasti péče o duševní zdraví skoro po celé republice. Týmy lidí, kteří absolvovali vzdělávací kurzy Blázníš? No a! pracují v Praze a dále v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Plzeňském, Jihočeském, Středočeském, Olomouckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Od nového školního roku nemusí bez informací zůstat ani studenti z kraje Vysočina. „Koukněte na mapu na www.blaznis-no-a.cz u koho si ve vašem regionu můžete o tento obohacující interaktivní zážitek pro sebe či pro své žáky říct,“ napsali organizátoři.

Lidé, kteří si sami prošli duševní poruchou a naučili se i přes nemoc žít kvalitním životem, v poslední době začínají mnohem častěji přednášet na Vysokých školách v České republice. Již rok probíhá projekt výuky nových peer lektorů na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ) v rámci Katedry sociální práce. Peer lektory zapojila do své výuky také Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

V České republice byla pozice peer lektora poprvé zavedena Centrem pro rozvoj péče o duševní zdraví (CMHCD). První peer lektoři byli vyškoleni v roce 2013/2014 v rámci projektu „Zapojení uživatelů péče do vzdělávání v oblasti péče o duševní zdraví,“ vyškoleno bylo prvních deset lektorů.

Napsal Karel Vašíček. Fotografie Péče o duševní zdraví.

Mezi členy Spolku Kolumbus jsou lidé, kteří jsou aktivní v různých oblastech. Náš člen Karel Vašíček se zabývá prodejem knih, nyní mu v Týdeníku Pernštejn vyšel rozhovor s magistrem Petrem Pavlíčkem, který je novým ředitelem východočeské organizace Péče o duševní zdraví.

PARDUBICE - Ředitelem neziskové organizace Péče o duševní zdraví je od prosince 2021 Mgr. Petr Pavlíček. Ve funkci nahradil MUDr. Petra Hejzlara, který byl ředitelem 24 let. Petr Pavlíček se před nástupem do Péče o duševní zdraví dlouhodobě věnoval terénní sociální práci a výzkumné činnosti v oblasti drogové a závislostní problematiky.

O vaší organizací vím přes 22 let. Za tu dobu zaznamenala velký rozvoj. Z jedné kanceláře v centru Pardubic k pobočkám téměř po celých východních Čechách.  

Máte pravdu, od roku 1995 prošla naše organizace obrovskou změnou a rozvojem. Osobně si myslím, že je to hlavně díky pevné vizi a dobře nastaveným cílům. Skutečně se nám podařilo rozšířit naše služby do celkem sedmi okresů v Pardubickém a Královehradeckém kraji. Máme tři centra duševního zdraví, a to v Pardubicích, Chrudimi a Hradci Králové, současně také čtyři střediska sociální rehabilitace v Ústí nad Orlicí, Jičíně, Rychnově nad Kněžnou a Náchodě.

Napsala redakce Fokusovin (organiace Fokus Praha).

Z Fokusovin, pravidelníku spolku Fokus Praha, vybíráme zajímavý článek o aktuálním stavu reformy péče o duševní zdraví. Po slibném začátku přestal proces politiky zajímat kvůli pandemii nemoci covid – 19 a stav se poté nezměnil ani s novou vládou. Přitom koronavirové onemocnění přineslo mnoho psychických potíží lidem do té doby takzvaně zdravým. Autor textu hovoří také o analýze reformy, kterou vytvořilo šestačtyřicet českých organizací. Číslo, ze kterého je tento článek, vyšlo letos v květnu. Najdete ho, společně s dalšími čísly, na adrese https://www.fokus-praha.cz/index.php/cz/dokumenty/category/6-prazske-fokusoviny.

Když Vláda ČR na konci ledna 2020 schválila Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030, zdálo se, že dosavadní pokusy reformovat omšelý systém psychiatrické péče konečně padne na úrodnou půdu. Ostatně tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se netajil tím, že reforma patří mezi jeho priority. Ještě v únoru 2020 stihl vyhlásit výzvu pro pilotní provoz devíti nových center duševního zdraví, která měla doplnit jednadvacet dosavadních center. „Služby poskytované centry duševního zdraví představují revoluční změnu v systému péče o osoby s duševním onemocněním. Významně zvyšují její kvalitu, protože péče jde nově za pacientem, který se může léčit ve svém domácím prostředí a neztrácí tak kontakt s běžným životem jako dnes, kdy je léčen takzvaně za zdí,“ uvedl tehdy ministr v tiskové zprávě. Tentýž měsíc také odvolal ředitele Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod Jaromíra Maška kvůli odlišnému postoji k reformě s odůvodněním, že „nebyl schopen zajistit potřebnou součinnost při její implementaci“. Na začátku března 2020 byly ale v České republice potvrzeny první případy onemocněním Covid–19 a reforma péče o duševní zdraví přestala takřka ze dne na den vládu zajímat.

Text a ilustrace od organizace SmartTalk.

Ať už chcete lépe porozumět lidem, získat výhodu oproti svému partnerovi anebo uspět v pracovní oblasti, schopnost číst mikrovýrazy a řeč těla vám dá výhodu. Přečtěte si rozhovor s lektorem Ondřejem Staňkem, který je odborníkem právě na řeč těla a na konci září bude přednášet v Brně v Univerzitním Kině Scala. Rozhovor přebíráme od organizace SmarTalk.

 

Je řeč těla spolehlivým nástrojem k odhalování lidských emocí?

Pokud víte, co děláte, pak ano. Není náročné naučit se odhalovat základní emoce (štěstí, smutek, vztek, znechucení, pohrdání, překvapení, strach) v obličejích lidí okolo nás. Netrénovaný člověk nemusí mimické záchvěvy odhalit, nebo si může signály splést, ale při troše tréninku se chybovost dá odbourat, a můžete usoudit na právě prožívanou emoci s velkou přesností.

Univerzita Palackého v Olomouci (konkrétně její teologická fakulta) pracuje od loňského roku na projektu, který má pomoci školám a pedagogům vyřešit situace spojené s nestandardním chováním žáků. Jeho součástí je také výzkum, který má přinést hlubší porozumění zkušenostem, které mají blízcí příbuzní dítěte s bolavou duší.

Pracovníci projektu nabízejí spolupráci přímo školám, ve kterých se žáci s psychickými potížemi mohou nacházet. Podporu pedagogům i žákům zajišťuje tým , který tvoří odborníci různých profesí (například psycholog, psychiatr, speciální pedagog nebo sociální pracovník).

Copyright © 2022 - Spolek KOLUMBUS