Napsala Věra Moravcová (organizace Péče o duševní zdraví)
Organizace Péče o duševní zdraví připravila u příležitosti výročí pětadvaceti let svého fungování publikaci plnou rozhovorů s lidmi, kteří byli pro organizaci významní. Z knihy vybíráme pro náš portál rozhovor s doktorem Janem Pfeifferem, který se významně podílel na rozvoji komunitních služeb pro lidi s duševní nemocí u nás.
Psychiatr Jan Pfeiffer viděl potřebnost péče o lidi s duševním onemocněním už od začátku svého působení v této oblasti trochu jinak než za zdmi velkokapacitních ústavů. Proto s pár dalšími lidmi založil první komunitní službu v ČR - FOKUS. Následně se zasadil o vznik a rozšíření dalších komunitních služeb, do kterých patří i PDZ. Nyní působí v různých evropských zemích jako expert na reformu péče o duševní zdraví a je velmi aktivně zapojen do reformy péče o lidi s duševním onemocněním v ČR. Rozhovor je tedy nejen o začátcích služeb pro lidi s duševním onemocněním, ale také o jejich budoucnosti.
Tím, že jste jeden ze zakladatelů vůbec první komunitní služby v ČR, zajímaly by mě ty začátky a historie...
Organizace Fokus letos slaví 30 let existence a tím i komunitní služby jako takové. Založení Fokusu bylo vedeno ideou nějaké alternativy k tomu klasickému systému.
Táňa Zabloudilová je tvůrkyní a dramaturgyní podcastové série Moje Terapie na Radiu Wave. Jedná se o podcastový seriál, v němž si štafetu předávají vypravěčské dvojice tvořené terapeuty a jejich klienty. V každém dílu vystoupí jedna dvojice a řeší, jak v jejich případě psychoterapie probíhala. Psychoterapeut komentuje svou práci a klient uvádí, co mu tato spolupráce přinesla. V listopadu začala druhá série podcastů, nyní si můžete přečíst rozhovor s její dramaturgyní.
Můžeš stručně popsat, o čem byl podcast Moje Terapie?
Naším hlavním cílem bylo ukázat, co všechno může znamenat pojem terapie, jaké může mít práce psychoterapeuta různé podoby a druhy. Stále má hodně lidí předsudky vůči této péči, nerozumí například tomu, co se na sezeních děje. Také odsuzují důvody, proč tyto služby klienti využívají. Proto jsme chtěli ukázat, že u každého může psychoterapie fungovat jinak, a přiblížit, jak může vypadat. Sdělit, že může pomáhat jak lidem s těžkou duševní poruchou, tak i těm, kteří mají třeba jen těžší životní období.
Na konci října byl zahájen předprodej knihy Z deprese ke štěstí (http://bit.ly/KupStesti ), která je autentickou zpovědí mladé maminky, jež se rozhodla o depresi a sebevražedných myšlenkách nemlčet. Autorka se chce také podělit o vlastní zkušenost s vyhořením a se zvládnutím deprese bez antidepresiv. „Kniha je především o hledání štěstí v životě, skrz všechny ty rány na duši. V příběhu vás vezmu nejen na cestu dolů na dno, ale taky po schodech vyvedu nahoru zpátky ke světlu,“ napsala autorka. Kniha je inspirativní, poskytuje návody i myšlenky ze světa osobního rozvoje, přitom působí jako balzám na duši. Aby kniha vyšla, potřebuje její autorka podporu veřejnosti. Abychom šířili informace o jejím projektu dál, rozhodli jsme se vytvořit a publikovat rozhovor o knize.
Na prvním místě jste o své knize uvedla, že je dost brutální. Můžete přiblížit, v jakém smyslu je brutální?
Ano, především je tam hodně smrti a nedobrých okolností. Navíc přesně v těchto momentech je kniha psaná v přítomnosti, takže čtenáři drama momentů i bolest prožívají spolu se mnou. Nabourává taky spoustu pravd, kterým my lidé máme tendence věřit.
V posledních měsících sužuje celý svět pandemie nemoci COVID- 19, kterou způsobil nový koronavirus. Aktuální situace v České republice není úplně ideální, i když nárůst počtu nakažených v posledních dnech zpomalil. Vláda vyzvala občany k tomu, aby omezili své kontakty, co nejvíce zůstávali doma a ven chodili jen na základní nákupy, do práce, případně do přírody. Další vývoj situace může ovlivnit každý z nás. Každý by se měl snažit, aby neonemocněl, tedy nepotřeboval lékařskou péči, která má jen omezené kapacity, a také aby nepřenášel virus na další lidi. Abychom zůstali zdraví, je dobré dodržovat určitá pravidla. Doporučení se dají rozdělit do dvou kategorií.
Někteří lidé trpící duševní nemocí své psychické potíže zvládli, omezili jejich devastující efekt a stali se silnými. V srpnu probíhal v Ostravě týdenní kurz, který takové lidi naučil, jak s využitím svých zkušeností pomoci druhým s podobnými problémy. Cílem školení bylo, aby mohli pracovat v nedávno etablované profesi jako peer konzultanti. V prvním dnu se přednášející zabývali procesem zotavení (původní název recovery), který označili jako nezbytné filosofické východisko peerů. Hlavním smyslem recovery je, aby lidé s psychickými potížemi žili kvalitním životem i přes omezení daná nemocí. Co všechno tento termín znamená?
Článek napsali lidé z organizace Green Doors.
Z Newsletteru organizace Green Doors vybíráme rozhovor s Hankou Pištorovou, příjmovou a pracovní terapeutkou z tréninkové kavárny V. Kolona. Nejnovější newsletter, ze kterého je tento článek, vyšel v létě 2020. Najdete ho na adrese https://www.greendoors.cz/cs/newslettery/.
Jak dlouho pracuješ v Green Doors?
Do GD jsem přišla v září 2011, a to do kanceláře na místo pracovníka finanční administrativy. Postupně jsem k tomu přidala práci asistentky v V. koloně. Od léta 2014 pracuji na celý úvazek už jen v kavárně jako příjmová a pracovní terapeutka. Původně jsem vystudovala ekonomii, takže jsem si musela doplnit vzdělání v sociální oblasti. Jsem za tuto proměnu velice vděčná.
Několik odborných institucí a soukromá firma Spectrasol společně zavedly a otestovaly unikátní biodynamické osvětlení v Domově seniorů v Berouně, které zajistí střídání dostatečného světla ve dne a kvalitní tmy v noci. Pomůže klientům nastavit kvalitní každodenní biorytmus důležitý pro jejich zdraví. Sociální služby obvykle neřeší světelné systémy uvnitř svých budov, ačkoliv jinak se svým klientům snaží zajistit co nejlepší podmínky.