Napsaly redaktorky Časpisu Semestr Psychologie
Z časpisu Semestr psychologie, magazínu ostravských studentů psychologie, vybíráme rozhovor s odborným asistentem na Ostravské univerzitě, Samuelem Ambrosem. Nejnovější číslo, ze kterého je tento článek, vyšlo v závěru roku 2019. Najdete ho na adrese https://drive.google.com/drive/folders/1ZC3Jt4jiNuu64oNKeirJg-z6f3GrAw3Y?fbclid=IwAR3zkFgRSuZcW0yoD7yasM-c0_Ij932p34tiEFnasUSW3j8iJp9uncW9XrE.
Narodil se na Slovensku, kde vystudoval všeobecné lékařství na Univerzitě Komenského v Bratislavě (2009 - 2015). Po škole začal pracovat na oddělení psychiatrie FN Ostrava, kde působí dodnes. Od roku 2018 působí jako odborný asistent na Ostravské univerzitě.
Tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví aktuálně zkoumá zkušenosti a postoje těch Čechů, kteří užívají lehké drogy. Výzkum se zaměřuje na uživatele konopí, LSD, psychedelik a méně obvyklých sloučenin. Počet jejich konzumentů se u nás odhaduje až na stovky tisíc.
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se snaží prozkoumat, jak působí umělecká díla a mediální obrazy na lidský mozek. Výzkumníci - členové odborné pracovní skupiny ‚Obraz, mysl a mozek‘ - chtějí probádat, jak grafické objekty ovlivňují nejen naši mysl, ale i naše konání.
Několik zajímavých projektů se uskutečnilo v rámci spolupráce českých odborníků na duševní zdraví a jejich moldavských kolegů. Specialisté z Moldavska na začátku října navštívili Českou republiku a seznámili se s našimi sociálními službami, čeští odborníci jim také sdělili informace o probíhající transformaci péče o pacienty s psychiatrickou diagnózou.
"Jsem kreativec zapálený do neziskového sektoru, veřejného dění a kultury. Vystudovala jsem obor Média a komunikace na Univerzitě Hradec Králové a nyní navazuji magisterským dálkovým studiem Managementu v kultuře na Masarykově univerzitě. V PDZ působím dva roky a těším se zde ze stále nově přiházejících pracovních výzev," napsala o sobě Michaela Venclová, PR pracovnice východočeské organizace Péče o duševní zdraví. Odpovědi na otázky související s duševním zdravím si můžete přečíst v tomto rozhovoru.
Zdá se mi, že v porovnání s jinými neziskovými organizacemi v oblasti duševního zdraví máte PR zvládnuto na lepší úrovni. Co byste doporučila jiným neziskovkám, aby neopomněly při své práci s médii, s internetem a dalšími komunikačními prostředky?
Já si netroufám říci, že by bylo naše PR na lepší úrovni a už vůbec ne, někomu radit. Všechny organizace se, myslím, snaží dělat pro šíření tématu o duševním zdraví maximum. Jenže vždy strašně záleží, jakou kapacitu na tuto činnost daná organizace má. Většina organizací nemá prostředky na to, aby měla jednoho pracovníka, který se bude věnovat pouze PR, takže ho dělá např. sociální pracovník ve chvíli volna mezi klientskou prací. U nás je velkou výhodou, že se jeden člověk může věnovat PR naplno, protože na to, aby bylo o organizaci a její činnosti slyšet, je zapotřebí se komunikaci věnovat nepřetržitě a obětovat jí obrovské množství času.
Společnost Ogilvy Public Relations zpracovala výzkum, ve kterém zjišťovala, jak média přistupují k lidem trpícím schizofrenií. S negativními emocemi informovali redaktoři o nemocných zhruba ve čtvrtině případů, ve více než polovině případů s neutrálními.
Mgr. Alexandr Kasal je výzkumníkem Národního ústavu duševního zdraví a doktorandem na FSV UK. Zaměřuje se především na problematiku sebevražednosti a možnosti prevence. Kromě výzkumné práce koordinoval vznik Národního akčního plánu prevence sebevražd pro roky 2020–2030. Na související otázky se ho zeptal redaktor Petr Salamon.
Je národní akční plán nějak propojen s reformou psychiatrie? Vytváří se týmy včasné intervence, můžou i ty nějakým způsobem pomoci?
Určitě ano, týmy včasné intervence zachycují závažná onemocnění v jejich časných fázích nebo ještě před propuknutím. Kromě snahy pozitivně ovlivnit další průběh onemocnění multidisciplinární týmy, které včasnou intervenci poskytují, navazují spolupráci s dalšími službami a pracují i s rodinou. Všechny tyto složky včasné intervence mají klientům pomáhat v tom, aby jim bylo co nejlépe a v tom smyslu určitě působí preventivně i pokud se bavíme o problematice sebevražednosti.