Napsala Zlata van Beek
Ilustrační fotografie: Wiki media commons
Pokud máte zájem se podělit o příběhy Vašich známých, kamarádů, přátel či příbuzných, kteří zemřeli v psychiatrických léčebnách nebo v souvislosti s duševním postižením a rádi byste, aby jejich příběhy nebyly zapomenuty, zvažte účast na našem projektu na vytvoření e-book.
Tento projekt má za cíl zachovat vzpomínky a paměť veřejnosti na Vaše blízké a zároveň osvětlit důležitá témata duševního zdraví a péče.
Jindra Janů zvládla svou zkušenost s duševní nemocí. Díky tomu může pomáhat lidem s podobnými problémy. Ráda pomáhá i zvířátkům, hodně se zaměřuje na psy.
Na Facebooku se snažíte pomáhat opuštěným zvířatům, sdílíte o nich informace. Jak byste popsala svůj vztah ke zvířatům? Není pro vás taková aktivita emočně náročná?
Pro mne to není emočně náročné, naopak, dělá mi to dobře, zvláště když vidím úspěch své práce. Například sdílím příspěvek o opuštěném pejskovi a někdo si ho pak adoptuje, to mám vždy velkou radost. I proto to dělám. Zvířátka, hlavně psy, kočky, koně, mám moc ráda.
V červnu a v červenci vystavovala v brněnském Café Práh malířka HF, která trpí duševními obtížemi. Patří ke Spolku Kolumbus, který sdružuje lidi s podobnými zdravotními problémy. Jeho členové sdílejí tvorbu mezi sebou, společně občas připravují také výstavy. Podporují je pracovníci spolku, v Brně například Lucie Smějsová. S oběma dámami jsem se potkal právě v Café Práh.
Do Skandinávie jsem se mohl na stáž vydat jako externí lektor Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, a to v rámci programu Erasmus+. Původně jsem uvažoval o výpravě do bergenské ekologické farmy Framnes Gard, ale vývoj šel nakonec jinudy. Vydal jsem se do organizace ALF, která zajišťuje práci lidem s duševní nemocí. Obě organizace ale spolupracují. Proto jsme s kolegyní Magdou navrhli Haraldu Rongvedovi a Kurtu Vildgrenovi, dvěma organizátorům naší návštěvy, že bychom se na zemědělskou usedlost chtěli jet podívat. Nebyl to žádný problém, naopak nám Harald nabídl, že nás tam odveze.
V Norsku jsou farmy spíše menší, farmáře příliš neuživí, ale Norové našli jiný způsob, jak zemědělcům zajistit pravidelný příjem. Lidé s duševní nemocí i děti se mohou účastnit pracovní terapie na ekologických zemědělských usedlostech. Takové farmy získají certifikát Green care (v češtině Zelená péče) a jsou podporovány úřady a různými organizacemi, třeba neziskovkami, které pečují o lidi s psychickými obtížemi.
Na základě svých zkušeností s duševní nemocí hodnotím norský způsob podpory jako velmi účinný a užitečný. Když jsem v době ataky strávil celý den prací na zahradě, nosil cihly, štípal dříví, cítil jsem se večer velmi uklidněný, mé nepříjemné fantazie byly významně utlumeny. Při jednodenní práci na farmě v Bergenu, která zelený certifikát získala, jsem si připomněl, co mi dělá psychicky dobře. Samozřejmě, neplatí to pro každého, pro některé typy nemocí uvedená terapie nemusí pomáhat.
Když se člověk dostane do stavu flow, je plně ponořen do své práce, nemyslí na své nepohodlí, pociťuje radost ze svého konání. Myšlenky, pocity, přání a činy jsou u něj ve shodě. Pokud se taková nálada u člověka objevuje často, může vést k celkovému dobrému pocitu ze života. Toho lze využít také při psychoterapii.
Flow úzce souvisí s radostí. Ta je pro mnohé lidi s nevšedními koníčky (hráči šachu, lezci po skalách, tanečníci a další) hlavní motivací jejich aktivity. Těší je, že trvale zlepšují své dovednosti a velmi rychle jim utíká čas. Jedinec ve flow pracuje na maximum, dosažený stav ho za to odměňuje, a proto se rád k činnosti vrací.
Strana 1 z 54