Lidé se zkušeností s duševní nemocí z celé Evropy se utkali ve fotbale již po osmnácté. Turnaj hostila po několika letech opět Česká republika, tentokrát se fotbalisté s duševními potížemi střetli v Pelhřimově. Pracovníci FOKUSu Vysočina, kteří akci pořádali, ji zhodnotili slovy: „dobrá nálada a skvělé fotbalové výkony.“
Do Pelhřimova přijely tři kluby z Anglie a po jednom z Nizozemí, Německa a Slovenska. Ve dvou hracích dnech se třináct týmů z pěti zemí utkalo o co nejlepší umístění. Vzájemné zápasy nakonec poslaly do finále dva anglické celky, vítězem se stali fotbalisté Minds United FC. Nejlepším českým týmem byl pražský Baobab, který skončil celkově čtvrtý.
Napsala Evka Sysalová
Představení
Dobrý den, jmenuji se Evča a chci vám povyprávět můj příběh plný bolesti a nejistoty. Nejprve se vám představím. Je mi 24 let a narodila jsem se v Chomutově. První tři roky jsem žila v Kojeneckém ústavu v Mostě. Asi se ptáte proč?
Veselé děvčátko
Byla jsem velice veselé děvčátko
Všechno se mi dařilo
Vypadalo to, že není se mnou nic
Od desíti let přišel strach ze tmy.
Do té doby jsem se ničeho nebála
Tehdy přišel ten zlom
V sedmé třídě se to změnilo
Začala jsem být smutná a uzavřená do sebe
Děti se mi začaly posmívat
Tehdy se ozvala má jinakost
Měla jsem ráda jiné věci
Oblékala jsem se jako kluk
Stříhala jsem se jako kluk
Univerzita Palackého v Olomouci (konkrétně její teologická fakulta) pracuje od loňského roku na projektu, který má pomoci školám a pedagogům vyřešit situace spojené s nestandardním chováním žáků. Jeho součástí je také výzkum, který má přinést hlubší porozumění zkušenostem, které mají blízcí příbuzní dítěte s bolavou duší.
Pracovníci projektu nabízejí spolupráci přímo školám, ve kterých se žáci s psychickými potížemi mohou nacházet. Podporu pedagogům i žákům zajišťuje tým , který tvoří odborníci různých profesí (například psycholog, psychiatr, speciální pedagog nebo sociální pracovník).
Pražské Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CMHCD) se v roce 2021 přesunulo do nových prostor v Lublaňské ulici, kde může využívat dostatečně prostornou vzdělávací místnost. V jiné organizaci – východočeské Péči o duševní zdraví (PDZ) - v minulém roce výrazně narostl počet klientů a proto i objem vykonané práce. Obě organizace významně ovlivnily opatření zavedená v reakci na pandemii nemoci covid – 19, podobně jako pandemie samotná. Co dalšího tyto organizace potkalo v minulém roce, shrnuly ve výroční zprávě.
V Péči o duševní zdraví došlo v loňském prosinci k výměně ředitele, dlouholetého šéfa Petra Hejzlara nahradil Petr Pavlíček. Doktor Hejzlar odešel pracovat do Centra duševního zdraví v Pardubicích jako psychiatr. Petr Pavlíček se předtím osvědčil jako odborný ředitel celé organizace.
Zdroj ilustrace: www.pixabay.com
Česká republika byla v minulosti kritizována Evropským soudem pro lidská práva za poměrně časté využívání omezovacích prostředků. Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví chce problém řešit ve spolupráci s šesti psychiatrickými nemocnicemi a odděleními v rámci projektu Vzděláváním ke zlepšení situace na poli lidských práv. Nová aktivita má vést k posílení pocitů podpory a bezpečí, které zažívají pacienti během psychiatrické léčby.
„Z výzkumu, který jsme realizovali ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, vyplynulo, že pacienti vnímají omezování a systémy pravidel a zvyklostí na odděleních značně negativně. Také jsme zjistili, že je velmi málo rozšířené vzdělávání pracovníků například v deeskalačních technikách nebo o alternativních strategiích, jak používání omezovacích prostředků předcházet,“ uvedl Pavel Říčan, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.
Fotografie: Škola zotavení Jihlava
V rámci jihlavské Školy zotavení se připravuji na roli peer lektora (profese lidí se zkušeností s duševní nemocí, kteří přednášejí odborníkům o tom, jaké to je žít s podobnými potížemi). Chci tak získat přehled, jak lépe pracovat na osvětě v oblasti péče o duševní zdraví, jak adekvátně zmírňovat předsudky vůči lidem s psychickými potížemi. S budoucími peer lektory, s již zkušenými peer lektorkami a dalšími pracovníky našeho společného projektu, jsme se na začátku května vydali na pracovní cestu do norského Bergenu, kde jsme poznali místní, dobře promyšlenou péči o duševní zdraví. Naši norští partneři v čele s Audunem Pedersenem, lokálním politickým lídrem a výraznou postavou bergenských sociálních služeb, nám přichystali týden plný návštěv pokrokových zářízení a organizací.
Ačkoliv jsou bergenské služby péče o duševní zdraví na velmi vysoké úrovni, pořád se je místní snaží posouvat dál. Stejně jako čeští koordinátoři reformy k tomu potřebují hodnotící měřítka, v Norsku ale nejsou důležitá kvantitativní data (kolik lidí opustilo nemocnice apod. ), důraz je kladen na dodržování podstatných hodnot. Je například důležité, aby se mohli lidé s bolavou duší účastnit přípravy projektů, které jim později budou sloužit. Společné úsilí zapojených již vedlo k vytvoření velmi pestré nabídky možností, jak se mohou nemocní kreativně vyjadřovat a posilovat své silné stránky.
Strana 7 z 53