Lidé z pražské služby Následná péče Dobroduš - Diakonie Českobratrské církve evangeliké - SKP v Praze.se v rámci péče o lidi s duševní poruchou pustili do nového projektu. Pro program 1 plus 1 shání dobrovolníky, kteří se budou pravidelně setkávat s klienty sdružení a trávit s nimi svůj čas. Jeden dobrovolník bude pomáhat vždy jednomu klientovi.
„V rámci tohoto programu se dobrovolník pravidelně setkává s klientem Dobroduše a tráví s ním volný čas. Dobrovolník je pro klienta podporou, zprostředkovává mu nové zážitky, témata a kontakt s běžným prostředím,“ uvedli pracovníci organizace. Dobrovolník nemusí mít zkušenosti či vzdělání v oboru sociální práce, protože neposkytuje odbornou péči. Důležité je, aby měl zájem pomáhat. Dobroduš je připravena ho také vyškolit.
Od roku 2018 se v Ústí nad Orlicí potkávali klienti organizace Péče o duševní zdraví (PDZ) spolu se sociálními pracovníky, aby se vydali na cestu zotavení. V únoru proběhlo jejich poslední setkání, ale proces známý také jako recovery, díky kterému lidé s psychickými potížemi začnou žít plnohodnotný život i přes omezení způsobená nemocí, pracovníky organizace dlouhodobě zajímá. Snaží se své klienty doprovodit na této cestě, na různých pobočkách spolku a různými způsoby.
Jednou z cest k úspěšnému zotavení jsou kurzy vaření nebo pečení, které probíhají v několika lokálních pobočkách organizace. Je to jedna z nejoblíbenějších aktivit spolku, protože je zábavná a přináší radost z dobře vykonané práce i z dobrého jídla. Účastníci se naučí mnohé: „Během setkávání se klienti učí hospodařit s penězi, pracovat se surovinami, nakupovat a samozřejmě vařit,“ a díky novým dovednostem mohou směřovat k více samostatnému životu.
Napsal a nakreslil Michal Zemánek
Koupil jsem si los za 50 Kč, vyhrál jsem 50 Kč.
Úřednice na poště mi ho však nechtěla nebo nemohla vyplatit.
Šel jsem tedy do trafiky, šel jsem tam i tam i na jinou poštu,
cestou jsem potkal hodně hrozných lidí,
až se nade mnou smilovala jedna krásná holka na benzínové pumpě,
kde byla také Sazka a sepsala se mnou reklamaci,
kvůli které jsem si musel ještě zajít domů pro číslo účtu.
Výhra mi přišla do deseti dnů, vyšlo mi to v kartách.
50 korun už nemám,
ale protivnou a neschopnou poštovní úřednici
vidím stále před sebou.
Nebudu jmenovat.
Napsal Milan Jíša.
Slovo ředitele,
vážení čtenáři, dovolte mi, abych se s Vámi podělil o názor, k němuž jsem před lety dospěl. Začalo to všechno četbou knihy H. Haškovcové: Rub života - líc smrti (Orbis- Pyramida 11-107-75). Tam jsem si na straně 40 všiml tabulky, jejímž autorem byl švédský vědec Gaston Beckmann. Tabulka byla sestavena na základě schopnosti lidského organismu zhojit vlastní ránu určité velikosti (10 cm2). Tehdy mě napadlo, o čem tato schopnost vypovídá?
Vypovídá o rychlosti hojení ran v čase v závislosti na věku, protože mladým lidem se hojí rány určité velikosti mnohem rychleji než starým lidem. Dá se říct, že rány určité velikosti se hojí přímo úměrně rychle stáří jedince. Čím je člověk starší tím déle se mu rány hojí. Vysvětlení tohoto jevu je, že individuální čas mladých lidí má mnohem větší délku než individuální čas starých lidí.
Pacientské organizace sdružují osoby se stejnou nebo podobnou diagnózou. Díky nim si nemocní navzájem pomáhají a společně prosazují svá práva. Celostátní pacientská organizace lidí s duševní nemocí vznikla před dvaceti lety, tehdy jako občanské sdružení Kolumbus. Na Ministerstvu vnitra byla zaregistrována 31. října 2001.
U vzniku sdružení stálo sedm statečných, šest lidí se zkušeností s duševní poruchou a jedna advokátka, od té doby se spolek rozrůstá každým rokem. Prvním ředitelem organizace byl Radek Prouza a jedním z pozdějších Jan Jaroš, který chod spolku výrazně ovlivnil. Současným ředitelem je Milan Jíša.
Centra duševního zdraví a další týmy, které vznikly v posledních letech v rámci transformace péče o o duševní zdraví, se aktuálně potýkají s nejistotou ohledně budoucího financování. „Na provoz těchto nových služeb měly být určeny prostředky z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. Ty se však v rámci úsporných opatření nedostaly do finální podoby rozpočtu,“ uvedli odborníci z Aliance center duševního zdraví. Konečná verze rozpočtu byla nakonec opravdu schválena bez prostředků Ministerstva zdravotnictví na dotační titul pro týmy CDZ. Další financování zmíněných center je proto stále v řešení.
Centra jsou v podstatě vlajkovou lodí české reformy péče o duševní zdraví. Skládají se ze dvou hlavních částí, zdravotní a sociální. Sociální pilíř center vytvářejí sociální pracovníci a pracovnice, a právě problémy s jejich budoucím financováním probouzí nejistotu ohledně pokračování reformy.
Strana 9 z 53