Zdroj fotografie: Facebook Anima Viva
„Invencím a vlastní iniciativě zaměstnanců se v ANIMě meze nekladou,“ napsali na svém Facebooku lidé z opavské organizace ANIMA VIVA z.s., která se věnuje lidem s duševní nemocí. Kromě sociální rehabilitace a sociální poradny tato malá neziskovka z Opavy zaměstnává osoby se zkušeností s duševním onemocněním na chráněných pracovních místech. Tito zaměstnanci se každoročně podílejí na ručně vyráběných vánočních a novoročních přáních. Na konci druhého covidového roku využili dobrého námětu jedné šikovné zaměstnankyně na netradiční PF pro rok 2022. V ANIMě tak vznikla „hvězdná manufaktura“ (viz obrázek).
Fotografie: Facebook Péče o duševní zdraví
Zhruba před devíti měsíci založili klienti a pracovníci východočeské organizace Péče o duševní zdraví (PDZ), konkrétně její jičínské pobočky, vycházkový klub. Pravidelně v pátek se společně procházejí okolím města.
Klienti a pracovníci PDZ chtěli společně vytvořit bezpečný prostor pro setkávání v covidové době, klienti totiž vzájemný kontakt velice postrádali. Kvůli lockdownu se někteří lidé s duševní nemocí přestali hýbat, kamkoliv chodit, přibírali na váze a sociální pracovníci se začali obávat o jejich zdraví.
Fotografie: Kolektiv Nesladim
Linda Dušková (*1988) je režisérka, dramaturgyně a pedagožka na KALD DAMU. Kromě projektů s Kolektivem Nesladim pracuje na českých divadelních nezávislých scénách, například ve Studiu Hrdinů nebo pro festival francouzského divadla Sněz tu žábu. Dlouhodobě spolupracuje s divadelním prostorem Anis-Gras le lieu de l'Autre ve francouzském Arcueil. Příležitostně se věnuje překladu z francouzštiny. V rozhovoru se věnuje tvorbě Kolektivu Nesladim, který se zabývá otázkami duševního zdraví.
Tvoříte mezinárodní divadelní projekt zaměřený na hry o duševním zdraví. Kde jste získali inspiraci k vytvoření takového divadelního souboru? Je v zahraničí nějaký podobný kolektiv?
Kolektiv jsme založily s mou kamarádkou a kolegyní, produkční Lucií Špačkovou, bezprostředně po mém návratu z Francie. Při společné diskuzi nad tématy, které nás v oblasti divadla dlouhodobě zajímají, jsme dospěly až k destigmatizaci duševního zdraví. Určující bylo především srovnání přístupu k psychickým poruchám v České republice a v zemích západní Evropy. Třeba ve Francii je běžné chodit k psychologovi, podobně jako chodíme třeba k zubaři. Dokonce tam zdravotní pojišťovny proplácejí třikrát až pětkrát do roka návštěvu psychologa (bez zkoumání jakéhokoli důvodu). U nás se ale v širší veřejnosti setkáváme spíš s nedůvěrou a se zlehčováním typu "nepotřebuješ psychologa, běž si prostě zaběhat". A to se nám zdá opravdu nebezpečné. Problematika duševního zdraví by měla být součástí běžné konverzace, neměla by s sebou nést žádné zatížení nebo předsudky. Z takového úhlu pohledu by mělo být jedno, jestli člověka bolí noha nebo duše. Duševní poruchy s sebou ale většinou nesou spoustu stereotypních představ a strachu z okolí a my bychom rádi přispěli k tomu, aby se tento pohled změnil. Za současných pandemických okolností se navíc téma duševního zdraví přímo dotýká stále více lidí, a to dospělých i dětí.
Cyril Höschl je český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Na konci letošního května opustil funkci ředitele Národního ústavu duševního zdraví a odešel do důchodu. V rámci rozhovoru, který bude mít své pokračování, se zamýšlí například nad otázkami, které souvisí se společenskou dimenzí psychiatrie nebo s její nejmodernější podobou.
Říká se, že lidé mají předsudky nejen vůči lidem s duševní nemocí, ale i vůči psychiatrii. Dotkly se takové předsudky nějakým způsobem i Vás?
Za dobu mého působení se mne takové předsudky nikdy osobně nedotkly. Jsem si jich ale plně vědom. Když jsem se v klinické psychiatrii seznamoval s osudy pacientů, neustále jsem se s předsudky setkával. V rámci oboru to s kolegy obvykle pocítíme ve chvíli, kdy jde o distribuci zdrojů, investic apod. Stále ještě platí, že v takových momentech je psychiatrie mezi ostatními lékařskými obory téměř vždy na posledním místě. To platí celosvětově a jen pomalu se to mění.
Zdroj fotografie: Wiki commons
Slovy „Nejste na to sami. Své zkušenosti s duševním onemocněním můžete nově sdílet s lidmi, kteří mají stejnou zkušenost jako Vy“ zvou pracovníci organizace Fokus Vysočina své klienty na kreativní svépomocnou skupinu. Již proběhly dvě informativní schůzky skupiny, kvůli covidové situaci však organizátoři posunuli začátek pravidelného setkávání na únor.
Nápad založit svépomocnou skupinu představila pracovníkům organizace klientka Lída a získala jejich podporu. Její svépomocná skupina nese název Na houpačce, Lída o ní řekla: „Procházím psychoterapií a hledám sama sebe. Svépomocnou skupinu jsem se rozhodla založit, protože právě toto mi ve FOKUSu chybělo. Chtěla jsem potkávat lidi, kteří zažívají to samé.“
Strana 13 z 53