Když se člověk dostane do stavu flow, je plně ponořen do své práce, nemyslí na své nepohodlí, pociťuje radost ze svého konání. Myšlenky, pocity, přání a činy jsou u něj ve shodě. Pokud se taková nálada u člověka objevuje často, může vést k celkovému dobrému pocitu ze života. Toho lze využít také při psychoterapii.
Flow úzce souvisí s radostí. Ta je pro mnohé lidi s nevšedními koníčky (hráči šachu, lezci po skalách, tanečníci a další) hlavní motivací jejich aktivity. Těší je, že trvale zlepšují své dovednosti a velmi rychle jim utíká čas. Jedinec ve flow pracuje na maximum, dosažený stav ho za to odměňuje, a proto se rád k činnosti vrací.
Popisovaný stav je v jistém smyslu založen na rovnováze. Výzva nesmí překonávat jedincovy schopnosti, protože pak vede k úzkosti a přílišné ostražitosti. Výzva ale také nesmí být pod jedincovu úroveň – pak začne nejprve relaxovat, načež se začne nudit. Při opakování oblíbené aktivity dochází k významnému osobnímu růstu. Je třeba, aby se náročnost rozvíjela v souladu s rostoucími dovednostmi.
Mihaly Csikszentmihalyi, autor konceptu, si stavu všiml poprvé u malířů obrazů, kteří byli při své tvorbě vytrvalí a nevnímali své základní tělesné pocity, jako jsou hlad, únava či nepohodlí. Koncept má sílící význam v různých sférách populární kultury, v profesionálním sportu, v obchodě i v politice.
Koncept je možné adekvátně využívat v rámci psychoterapie. Byly vytvořeny terapeutické metody, které mění obvyklý denní rámec k více pozitivním zkušenostem. Jedné ženě pomohli zastánci psychoterapie pomocí flow se zvládnutím agorafobií, se strachem z v otevřeného prostoru, snažili se jí více vést k naplňujícím činnostem, například k dobrovolnictví. A to až tak, že na své potíže nakonec již dále nemusela užívat medikaci.
Aby člověk mohl dosahovat flow, potřebuje některé úvodní schopnosti. Patří k nim všeobecná zvědavost, zájem o život, vytrvalost a nízká sebestřednost. Flow vede k něčemu, co se dá označit větou „I cesta může být cíl.“
Konceptu se velmi intenzivně věnuje odborník na osobní rozvoj Petr Ludwig. Ve své knize Konec prokrastinace nabídl několik metod, které mohou pomoci stavu docílit. Například je třeba, aby lidé celý život směřovali k vysněnému cíli. Nebo aby měli přehled ve svých úkolech, které je ještě čekají, a trvale na nich pracovali. Zajímavých metod je v knize Konec prokrastinace popsáno několik.
