První týden v květnu jsme spolu s účastníky peer-lektorského projektu Vysoké školy v Jihlavě navštívili Bergen na jihu Norska. V loňském článku jsem se věnoval obecné charakteristice péče o duševní zdraví v tomto pokrokovém městě, nyní bych rád představil několik projektů, které jsme navštívili. Lidé s duševní nemocí mají ve městě množství velmi pestrých možností, jak se realizovat. Jaké služby jsme například viděli?
Dům Amalie Skram
Naše první návštěva směřovala do kreativního centra pro lidi s bolavou duší. Dochází do něj velké množství tvůrčích lidí v poměru k počtu zaměstnanců, kteří se jim věnují. Pracuje v něm minimum sociálních pracovníků, uplatnění v něm ale našli profesionální umělci různých oborů, jako je například výtvarné umění, práce se dřevem nebo hudba.
Fotografie: Škola zotavení Jihlava
V rámci jihlavské Školy zotavení se připravuji na roli peer lektora (profese lidí se zkušeností s duševní nemocí, kteří přednášejí odborníkům o tom, jaké to je žít s podobnými potížemi). Chci tak získat přehled, jak lépe pracovat na osvětě v oblasti péče o duševní zdraví, jak adekvátně zmírňovat předsudky vůči lidem s psychickými potížemi. S budoucími peer lektory, s již zkušenými peer lektorkami a dalšími pracovníky našeho společného projektu, jsme se na začátku května vydali na pracovní cestu do norského Bergenu, kde jsme poznali místní, dobře promyšlenou péči o duševní zdraví. Naši norští partneři v čele s Audunem Pedersenem, lokálním politickým lídrem a výraznou postavou bergenských sociálních služeb, nám přichystali týden plný návštěv pokrokových zářízení a organizací.
Ačkoliv jsou bergenské služby péče o duševní zdraví na velmi vysoké úrovni, pořád se je místní snaží posouvat dál. Stejně jako čeští koordinátoři reformy k tomu potřebují hodnotící měřítka, v Norsku ale nejsou důležitá kvantitativní data (kolik lidí opustilo nemocnice apod. ), důraz je kladen na dodržování podstatných hodnot. Je například důležité, aby se mohli lidé s bolavou duší účastnit přípravy projektů, které jim později budou sloužit. Společné úsilí zapojených již vedlo k vytvoření velmi pestré nabídky možností, jak se mohou nemocní kreativně vyjadřovat a posilovat své silné stránky.
Centra duševního zdraví a další týmy, které vznikly v posledních letech v rámci transformace péče o o duševní zdraví, se aktuálně potýkají s nejistotou ohledně budoucího financování. „Na provoz těchto nových služeb měly být určeny prostředky z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. Ty se však v rámci úsporných opatření nedostaly do finální podoby rozpočtu,“ uvedli odborníci z Aliance center duševního zdraví. Konečná verze rozpočtu byla nakonec opravdu schválena bez prostředků Ministerstva zdravotnictví na dotační titul pro týmy CDZ. Další financování zmíněných center je proto stále v řešení.
Centra jsou v podstatě vlajkovou lodí české reformy péče o duševní zdraví. Skládají se ze dvou hlavních částí, zdravotní a sociální. Sociální pilíř center vytvářejí sociální pracovníci a pracovnice, a právě problémy s jejich budoucím financováním probouzí nejistotu ohledně pokračování reformy.
Klienti Veřejné zdravotní pojišťovny mohou využít nový program péče o duševní zdraví, díky kterému získají příspěvek na péči u vybraných českých psychoterapeutů. Celkem mohou získat až pět tisíc v období od srpna do listopadu letošního roku.
Nabídka finanční podpory na psychologickou péči platí pro dospělé a děti od sedmi let, na jedno sezení je možné získat částku pět set korun. Pojišťovna podpoří maximálně deset sezení.
Post Bellum, Festival svobody, Brněnský sedmnáctý a další organizace společně spustily kampaň, která veřejnosti přináší informace o významu neziskových organizací pro společnost. V rámci kampaně vytvořily web www.takovijsme.cz, na kterém mimo jiné informují o důležitých statistikách neziskové činnosti u nás.
Hlavní moto webu zní: „Národ neviditelných hrdinů, země láskyplných bojovnic.“ Jaké informace autoři projektu veřejnosti přinesli? Čtenáře může zaujmout například statistika, podle které se v roce 2019 necelé tři miliony občanů u nás zapojily do neziskové činnosti. Ve stejné době více než čtyři miliony lidí podpořily dobročinnost finančně.
Lidé z iniciativy Na rovinu, kteří se zabývají duševním zdravím v širokém záběru, na svém webu informovali o Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Jedná se podle nich o „dokument, jenž dodal naději nejednomu člověku, který prochází životem se svým postižením.“ Úmluva se týká také lidí s duševní nemocí.
Dokument podporuje spravedlnost a poskytuje legislativní rámec, který upravuje pravidla zacházení s lidmi s postižením. Na webu organizace Na rovinu je nově k dispozici zjednodušená verze úmluvy, která shrnuje podstatné body původního dokumentu v jazyce srozumitelném pro širší publikum.
Lenka Holková pracuje pro Ministerstvo zdravotnictví jako regionální koordinátor v rámci reformy péče o duševní zdraví v Moravskoslezském kraji. V tomto regionu je také krajskou zastupitelkou. Bydlí v Ostravě.
Jaké jsou nejdůležitější strategické cíle reformy psychiatrické péče v Moravskoslezském kraji? Kde vidíte největší problémy péče o duševní zdraví v kraji? Jak byste je chtěla změnit?
Cíle reformy jsou v Moravskoslezském kraji stejné jako v celé republice. Jako zásadní vidíme změnu způsobu, jak podporujeme lidi s vážným duševním onemocněním. Měli bychom usilovat, aby se zvýšila kvalita jejich života, a pomáhat jim na cestě k zotavení z nemoci. Měli bychom více pracovat s nadějí, s přijetím odpovědnosti za vlastní život. Součástí reformy je výrazné posílení prevence, destigmatizace celé oblasti, aby se lidé v případě psychických potíží nebáli řešit svou situaci. Téma chceme zakomponovat do školních osnov, aby si už i děti uvědomovaly důležitost vlastní duševní pohody.