Text a ilustrace od organizace SmartTalk.
Ať už chcete lépe porozumět lidem, získat výhodu oproti svému partnerovi anebo uspět v pracovní oblasti, schopnost číst mikrovýrazy a řeč těla vám dá výhodu. Přečtěte si rozhovor s lektorem Ondřejem Staňkem, který je odborníkem právě na řeč těla a na konci září bude přednášet v Brně v Univerzitním Kině Scala. Rozhovor přebíráme od organizace SmarTalk.
Je řeč těla spolehlivým nástrojem k odhalování lidských emocí?
Pokud víte, co děláte, pak ano. Není náročné naučit se odhalovat základní emoce (štěstí, smutek, vztek, znechucení, pohrdání, překvapení, strach) v obličejích lidí okolo nás. Netrénovaný člověk nemusí mimické záchvěvy odhalit, nebo si může signály splést, ale při troše tréninku se chybovost dá odbourat, a můžete usoudit na právě prožívanou emoci s velkou přesností.
Co je nejvýraznějším indikátorem, že člověk lže?
Řekl bych, že se nedá určit jeden, ten nejvýraznější indikátor. Celkově se jedná o proces analýzy, která se nedá zjednodušit na „nedívá se vám do očí“. Vezměme si například typickou mýlku, která stále mezi lidmi přetrvává – tedy, že když člověk lže, dotkne se nosu. Nic takového nebylo nikdy doloženo. Doteky sebe sama jsou obyčejně vnímány jako signál lži, přitom se ale jedná v prvé řadě o fyziologický pohyb (něco mě opravdu škrábe, padají mi brýle…). V druhé řadě se může jednat o tik specifický pro daného člověka. Pokud toto vyloučíme, můžeme maximálně říct, že daný člověk byl nervózní. To je vše. A ještě navíc ani nevíme, proč je daný člověk nervózní.
Mohou být určité stavy těla nebo mysli, například přetrvávající chorobná úzkost, zavádějící při snaze číst řeč těla?
Ano, záleží však na diagnostikovaném stavu daného člověka a na vaší expertní úrovni. Pro čtení řeči těla je důležité stanovení tzv. baseline, tedy typického chování daného člověka. Pokud máme před sebou zdravého jedince bez vážnějších fyzických nebo psychických problémů, naše práce je jednodušší. Úzkost, deprese, či naopak manická fáze tuto naši snahu nabourávají.
Dá se díky řeči těla odvrátit konflikt?
Jednoznačně ano, když například v obličeji komunikačního partnera uvidíte známky přicházejícího nebo kontrolovaného vzteku (obočí stažené k sobě a dolů, upřený pohled, rty stisknuté nebo vtažené lehce dovnitř), blíží se výbuch a vy víte, že hrozí nebezpečí.
Jaké jsou nejčastější mýty, jimž v této oblasti věříme?
Kromě zmiňovaného neexistujícího očního kontaktu či tření nosu při lži, bych zmínil například založení rukou jako jednoznačného signálu opozice nebo obrany, že lidská komunikace je z 55 % o řeči těla (tzv. Mehrabianova procenta) atd. Obecně bych řekl, že se často lidé domnívají, že „čtení“ řeči těla je jednoduchá věc, a dané signály jsou přece „jasné“. A to vůbec nemluvím o tom, že řeč těla nám opravdu nepomůže usuzovat na lidské myšlenky, čemuž někteří věří.
Na co se zaměříte ve své brněnské přednášce na konci září?
Rád bych posluchače obeznámil se sedmi základními emocemi založenými na teorii, výzkumu a praxi doktora Paula Ekmana. Posluchačům ukážu základní dělení pohybů rukou a gest. A dále bych jim chtěl přiblížit, na co všechno musíme myslet, jestli chceme v rámci naší analýzy uspět – na co myslet, jaké myšlenky z hlavy vypustit, a jakého postupu se držet.
