Před plným propuknutím psychózy nemocný obvykle projde premorbidní a prodromální fází. Premorbidní fáze se odehrává předtím, než se dostaví první příznaky nemoci. Může se projevovat od dětství, ale v takovém případě jsou její příznaky většinou stabilní a neomezující. Výrazná je následná prodromální fáze, u člověka se často projeví zhoršeným fungováním.
Raná (prodromální) fáze duševní poruchy přináší příznaky, které se mohou postupně zhoršovat. Patří mezi ně sociální stažení, ztráta zájmů, uzavřenost, zhoršení prospěchu ve škole či pokles nálady. Dále také poruchy spánku, pocity úzkosti, změny v myšlení a řeči. Tato etapa nemoci začíná v pubertě a může trvat až pět let. Existují ale také typy psychóz, které nastoupí rychle a nečekaně. Tedy: rozvoj duševní nemoci může být buď náhlý nebo může být postupný.
Někdy si nevíme rady se svým životem. Máme pocit, že všechno selhává. Máme nejasné a rozpolcené pocity. Bojíme se rána, přítomnosti, minulost a noci. Nemáme se rádi a neradi se díváme do zrcadla. Víme totiž, proti komu bojujeme. Díváme se sobě a minulosti do očí.
Nenávidíme své tělo a vážíme se stále. Počítáme si tabulky a kalorie. Jíme, zvracíme a bereme laxativa. Proti komu vlastně bojujeme? Naše duše úzkostně sténá a pláče. Neví si rady a vypadá smutně, zarmouceně.
Víš, je tu láska , která tu byla od počátku. Láska přemáhá strach, láme pouta a okovy. Jsi stvořen z lásky pro lásku. Když si procházíš Zotavením, tak jdeš od slávy ke slávě. Děláš malé i mílové kroky k Recovery. Sedmkrát spadneš a sedmkrát vstaneš. Než se dítě naučí chodit, udělá pár kroků, a zas a znova spadne.
V rachotě
Pověz mi co se tak v rachotě dělává,
když si chceš rozpálit žáhu denaturákem,
a rozkousat si záděru do krve,
co si budem povídat, nebylo by to poprvé,
kdy si trochu víc máknem,
a starosta ochutnává rakvičku se šlehačkou.
Řekni mi co se ti vyplaví do palice,
když si chceš pustit hubu na špacír,
protože vobden hovězí na paprice,
a zářivkou chtěj ti vypálit díru do hlavy,
no to mě vždycky neskutečně pobaví,
jak se to zvíře chlubí svojí smečkou.
- - - - - - - -
Chráněné dílny se postupně stávají nezbytnou součástí rehabilitace lidí se zdravotními problémy a jsou důležité při jejich návratu do společnosti. Lidem s duševní nemocí pomáhají překlenout mezeru mezi pobytem v psychiatrickém zařízením a návratem do normálního života. Chráněné dílny jsou často přičleněny například k průmyslovým firmám nebo k ubytovnám.
Díky příznivému terapeutickému prostředí chráněné dílny napomáhají svým zaměstnancům, aby byli vyvedeni z nežádoucí sociální izolace. Výrobní program by měl být speciálně upraven vzhledem k jejich postižení a k jejich pracovním schopnostem, možnostem a dovednostem. O tom, která práce bude vybrána, rozhoduje také pohlaví, stáří, ale i přání nemocného.
Strana 3 z 53