Někdy si nevíme rady se svým životem. Máme pocit, že všechno selhává. Máme nejasné a rozpolcené pocity. Bojíme se rána, přítomnosti, minulost a noci. Nemáme se rádi a neradi se díváme do zrcadla. Víme totiž, proti komu bojujeme. Díváme se sobě a minulosti do očí.
Nenávidíme své tělo a vážíme se stále. Počítáme si tabulky a kalorie. Jíme, zvracíme a bereme laxativa. Proti komu vlastně bojujeme? Naše duše úzkostně sténá a pláče. Neví si rady a vypadá smutně, zarmouceně.
Víš, je tu láska , která tu byla od počátku. Láska přemáhá strach, láme pouta a okovy. Jsi stvořen z lásky pro lásku. Když si procházíš Zotavením, tak jdeš od slávy ke slávě. Děláš malé i mílové kroky k Recovery. Sedmkrát spadneš a sedmkrát vstaneš. Než se dítě naučí chodit, udělá pár kroků, a zas a znova spadne.
Každý nějak musí začít, musí mít motivaci ke změně. Měl by se odměňovat za každý pokrok. Dobré by bylo, aby chodil do nějakého centra, kde mu pomůžou se vším. Dobré by bylo, kdyby spolupracoval s psychologem a psychiatrem.
Myslím si, že by bylo dobré, kdyby v každém větším městě bylo Centrum duševního zdraví a nějaký stacionář, kde by se duševně nemocní mohli scházet. Mohlo by být otevřeno všem. Lidé, kteří nemají rodinu, anebo se cítí sami, by se tam mohli cítit jako doma.
Není dobré se ohlížet zpátky, lepší je dívat se dopředu. Jedeš s pluhem, ale nesmíš se dívat ze strany na stranu, jinak ta brázda nebude přímá. Představ si, že žiješ v toxickém prostředí. Je tam kravál, špína a nepořádek. Někdo tě z toho prostředí vezme a dá ti svobodu. Vezme tě do nádherného prostředí zalitého sluncem. Tak se musíš znovu učit, jak se žije. Neboj se, sice to bolí, ale ty to zvládneš.
Kdysi jsi byl otrokem, ale teď ses stal princem. Zahoď staré zvyky a nahraď je pravdou, láskou, sebeovládáním, bdělostí a čistotou. Umyj se a dej si nové ponožky a čistý šat. Jdeš kupředu s čistým štítem. Byl jsi kdysi otrokem, ale teď se stáváš synem. Musíš zahodit staré způsoby a začít žít jinak. Před tím bylo jedno, co máš na sobě, ale teď se musíš učit hranicím.
Byl jsi zvyklý, že si s tebou lidé dělali co chtějí, už od útlého věku. Byl jsi terčem posměchu a odmítání. Nejhorší na tom je, že ty agresory bráníš, i když víš, co ti to udělalo hodně šrámů na duši. Z toho ti vznikla Mnohočetná porucha osobnosti. Ale paradox je, že tě DID ochránilo před spoustou vytěsněných vzpomínek na dětství.
Teď máš v ruce meč, štít, přilbu, pancíř, pás a boty. Jsi připravený čelit svému osudu. A to tím, že začneš říkat NE na věci, které se ti nelíbí. Uděláš si pořádek v lidech, kteří jsou kolem tebe. Mám pro tebe zdrcující zprávu. Zbyde ti jich asi 5% z 100%, ale bude čas na nové lidi, kteří tě budou podporovat a posouvat vpřed. Jsi to ty, kdo mění svůj příběh. Máš v ruce zbraně a příběh, tak bojuj a buď inspirací pro své okolí.
