Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se snaží prozkoumat, jak působí umělecká díla a mediální obrazy na lidský mozek. Výzkumníci - členové odborné pracovní skupiny ‚Obraz, mysl a mozek‘ - chtějí probádat, jak grafické objekty ovlivňují nejen naši mysl, ale i naše konání.

V rámci výzkumu používají vědci nejvyspělejší technologie, které nabízejí nebývalé možnosti. Jedná se například o magnetickou rezonanci nebo eye-tracker, tedy přístroj, který zaznamenává pohyb očí diváka při vnímání obrazu. Technologie již výzkumníkům přinesly nové informace, dozvěděli se například to, že na diváky působí výjev zachycený na obraze jinak, než stejná scéna zachycená na fotografii. Při rozdílných pohledech se pozorovatelé zaměřují na různá místa.
 
Cílem naší činnosti je teoretický a experimentální výzkum neurálních a psychologických mechanismů, které se podílejí na vzniku zkušenosti při sledování vizuálních uměleckých děl, ale i jiných typů obrazů, např. mediálních. Takový výzkum je přínosný i z hlediska psychiatrie:  abnormality ve vnímání a kognitivních i emočních mechanismech zpracování obrazu zachycené psychologickými a neurozobrazovacími metodami totiž charakterizují různé duševní poruchy, a jejich studium tak přispívá k lepšímu porozumění podstatě duševních nemocí a jejich diagnostiky,“ říká docent Ladislav Kesner, vedoucí pracovní skupiny.

V rámci výzkumu se vědci „pokouší potvrdit teorii, že pokud tvůrce obrazu dokáže pozornost diváka přitáhnout na začátku jeho „putování“ obrazem do míst s určitou významotvornou hodnotou, bude tímto vstupním bodem ovlivněno jeho následné prohlížení, nebo ve výsledku i jeho reakce na obraz,“ vysvětluje docent Kesner.

Způsob, jak obrazy ovlivňují mysl pozorovatelů, je tradičním a dlouhodobým objektem zájmu historiků umění, estetiků i psychologů. Úsilí zjistit, co se v divákovi odehrává při zkoumání vybraného obrazu, můžeme sledovat již od dob britského empirismu, který ve Spojeném království panoval v 17. a 18. století.

Copyright © 2020 - Spolek KOLUMBUS