Společnost Ogilvy Public Relations zpracovala výzkum, ve kterém zjišťovala, jak média přistupují k lidem trpícím schizofrenií. S negativními emocemi informovali redaktoři o nemocných zhruba ve čtvrtině případů, ve více než polovině případů s neutrálními.
Zadavatelem výzkumu byly tři farmaceutické společnosti, které kvůli destigmatizační kampani potřebovaly zjistit, jak naše tradiční média přistupují ke schizofrenii a jaké mýty ohledně nemoci se v nich nejčastěji objevují. Společnost Ogilvy proto zmapovala mediální pokrytí psychózy v klasických českých médiích (tisk, weby, rozhlas, televize) v letech 2016 až 2018.
Nárůst množství zpráv o schizofrenii se objevil vždy v souvislosti s násilnými činy osob, u kterých byla nemoc diagnostikována. Média také obvykle upoutaly vědecké novinky z oblasti výzkumu schizofrenie, například kamera sledující malý pohyb očí, která je použitelná při diagnostice psychotické poruchy (vědeckou novinku lze úspěšně použít i při jiných nemocech, nejen psychotických).
Celkové vyznění
Ogilvy provedlo analýzu celkového mediálního obrazu schizofrenie. Zhruba ve čtvrtině případů (26 %) vyzněly zprávy o nemoci negativně, ve více než polovině případů neutrálně (54 %), a v patnácti procentech pozitivně. Je třeba uvést, že součástí analýzy byly veškeré, byť jen okrajové zmínky o psychóze. A právě ty často vyznívaly neutrálně. Pokud by byly do analýzy začleněny pouze ty příspěvky, které se nemocí zabývaly ve větším rozsahu, v celém odstavci, případně v celém článku, byl by poměr těch negativních výrazně vyšší.
Jako pozitivní příspěvky byly hodnoceny informace o akcích na pomoc lidem, kterým byla diagnostikována schizofrenie, vyvracení obvyklých mýtů, případně vyprávění o lidech, kteří se navzdory své nemoci úspěšně zařadili do společnosti. Neutrální byly především informativní příspěvky, které se obešly bez hodnotícího zabarvení. Šlo například o statistiky výskytu schizofrenie, policejní oznámení o hledání osob, u nichž byla psychóza diagnostikována, popis a projevy nemoci, popis systému péče o nemocné, nebo informace o metodách léčení a o lécích.
Jako negativní pak byly hodnoceny příspěvky, které s výrazným citovaným zabarvením líčily násilné činy pachatelů, u nichž byla diagnostikována schizofrenie (např. vraždící schizofrenik), a články, které potvrzovaly mýty. O psychické poruše některá média informovala jako o nevyléčitelné nemoci, a o nemocných tak, že jsou nebezpeční, nezaměstnatelní, že je třeba je oddělit od společnosti.
Mýty o nemoci
Největší zastoupení mýtů vztahujících se ke schizofrenii bylo patrné v bulvárních médiích. Šlo zejména o média Blesk a jeho online verzi blesk.cz, měsíčník Blesk zdraví, časopis Aha! a jeho webovou verzi ahaonline.cz, televize Nova a Prima. Jako součást třinácti procent mediálních výstupů se objevil některý z mýtů o schizofrenii. V některých případech se v jednom příspěvku objevilo více mýtů současně.
Nejčastěji zastoupeným mýtem ohledně schizofrenie byl ten, že osoby s touto psychickou poruchou jsou nebezpečné a mají sklony k násilí a agresivitě. Články vyzněly výrazně negativně zvláště tehdy, když autor nedoložil, kdo jejich diagnózu potvrdil. Někteří novináři tento mýtus naopak vyvraceli, příkladem tohoto přístupu byl článek Zlo není diagnóza v magazínu Respekt. Také příběhy pacientů, kteří se úspěšně vyrovnávají s diagnózou, pomáhaly vyvracet takové mýty.
Informace o násilných činech osob, ať již s potvrzenou nebo nepotvrzenou schizofrenií, vycházely v médiích silných z hlediska čtenosti a sledovanosti, zasáhly tak velkou část populace a byly často opatřeny emocionálními titulky, které se vrývaly do myslí čtenářů a posilovaly povědomí o schizofrenii jako o nebezpečné nemoci.
Na druhém místě v žebříčku sledovaných mýtů se umístil ten o nutnosti dlouhodobých hospitalizací. Novináři nejčastěji tento mýtus vyvraceli, psali o nutnosti reformy psychiatrické péče ve smyslu navýšení počtu zařízení, do kterých budou pacienti docházet z domova, aby nemuseli být příliš často a dlouho hospitalizováni.
Stereotyp, že lidé vyrovnávající se se schizofrenií jsou nezaměstnatelní, byl v médiích převážně popírán. V médiích se objevovaly například informace o aktivitách sdružení Fokus, které se zaměřuje na začleňování osob s duševním onemocněním do společnosti a provozuje chráněné dílny, jako je Café na půl cesty v Praze a další.
