Česká republika má menší počet uživatelů některých drog než jiné evropské země. Například ze závislosti na kokainu se u nás léčí jen pár desítek lidí. Velice problematický je ale v České republice alkohol. Svědčí o tom mimo jiné fakt, že se u nás ročně k smrti upije až čtyři sta osob. Zakázanými drogami se přitom za rok předávkuje desetkrát méně lidí, necelých čtyřicet.
Závislost na legálních látkách má velké společenské i zdravotní dopady a náklady. „Dá se to shrnout tak, že v ČR je cca 2,5 milionu denních kuřáků, cca 900 000 lidí, kteří zneužívají psychoaktivní léky (tj. získávají je bez předpisu, případně jich berou více než je doporučení lékaře, přestože je měli původně předepsané). Dále je tu zhruba 1,6 milionu lidí, kteří rizikově pijí alkohol, z nichž je cca 900 000 ve vysokém riziku problémů spojených s alkoholem včetně závislosti. Asi 600 000 lidí pije alkohol denně a asi 100 000 lidí pije denně nadměrné dávky alkoholu (tedy 5 a více alkoholických nápojů denně),“ uvedla Mgr. Barbora Orlíková z Národního ústavu duševního zdraví.
Alkohol je oproti jiným drogám problematický i z jiného pohledu. Česko bohužel stále patří mezi země s vysokým počtem dospívajících s opakovanými zkušenostmi s alkoholem. Přitom od roku 2011 výrazně klesá počet šestnáctiletých, kteří mají zkušenost s návykovými látkami. U dospívajících se vyskytuje také jiný typ závislostního chování - zvyšuje se množství času, který tráví na internetu.
Ale ani zakázané drogy nejsou u nás zcela bezproblémové. Alespoň jednu zkušenost s některou z nelegálních drog má v Česku třetina dospělé populace. Nejčastěji se jedná o konopné drogy, pět procent populace má zkušenost s halucinogeny či extází, tři procenta s pervitinem a necelé dvě procenta s heroinem či kokainem. Pokud jde o vysoce rizikové užívání drog (tedy intenzivní, dlouhodobé, nebo injekční), je v populaci odhadováno přibližně 47 000 problémových uživatelů opiátů a pervitinu a přibližně 125 000 kuřáků konopných drog.
„V posledním roce se v psychiatrických ambulancích léčilo cca 21 000 lidí, kteří mají problém s alkoholem a cca 3 000 – 4 000 lidí, kteří mají problém s opiáty (včetně substituční léčby), jsou závislí na pervitinu (3 500), na více látkách současně (3 500) a na konopných drogách (1500). V pobytové psychiatrické léčbě bylo cca 9 000 lidí, kteří mají problém s alkoholem a cca 5 000 lidí, kteří mají problém s pervitinem, opiáty nebo jsou závislí na více látkách současně,“ vypočítává magistra Orlíková z Národního ústavu duševního zdraví.
Dobrou zprávou je, že je u nás málo případů onemocnění virem HIV a hepatitidou typu C, což jsou nejčastější infekční onemocnění spojená s užíváním drog. „Také míra promořenosti HIV je jak v Evropě, tak v USA na výrazně vyšší úrovni než u nás. V ČR navíc existuje velmi dobrá síť služeb "harm reduction" (snižování rizik), díky níž se daří udržet nízkou míru předávkování na nelegální drogy a nízkou míru promořenosti uvedenými infekčními chorobami,“ vysvětluje Barbora Orlíková z NÚDZ.
Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s dalšími institucemi realizuje řadu výzkumů a dalších aktivit, které pomáhají na problematiku drog upozorňovat a také ji řešit.
