Několik odborných institucí a soukromá firma Spectrasol společně zavedly a otestovaly unikátní biodynamické osvětlení v Domově seniorů v Berouně, které zajistí střídání dostatečného světla ve dne a kvalitní tmy v noci. Pomůže klientům nastavit kvalitní každodenní biorytmus důležitý pro jejich zdraví. Sociální služby obvykle neřeší světelné systémy uvnitř svých budov, ačkoliv jinak se svým klientům snaží zajistit co nejlepší podmínky.
MUDr, Ondřej Pěč Ph.D. je psychiatr a psychoanalytik. Od roku 1994 je ředitelem Kliniky ESET a předsedou spolku ESET-HELP. Působí též jako vysokoškolský učitel na 1.LF UK a na Filosofické fakultě UK. Od roku 2006 je předsedou sekce sociální psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Jako předseda této sekce koordinuje již řadu let též programový výbor konferencí sociální psychiatrie. V rozhovoru se blíže seznámíte například s aktuální situací v oblasti péče o duševní zdraví.
Co přesně znamená termín sociální psychiatrie? Chápu správně, že se jedná o kombinaci zdravotnické péče a sociální práce?
Ano, je to jedna z oblastí, kterou se sociální psychiatrie zabývá. Obecně vzato se tento obor zabývá jednak psychiatrickou epidemiologií (výskyt duševních poruch v populaci, jejich ovlivnění negativními jevy ve společnosti jako je např. nezaměstnanost nebo přelidněnost), dále studiem životních událostí a zkušeností, které mají vliv na vznik a rozvoj duševních poruch (např. ztráta blízké osoby, přestěhování), zabývá se také zdravotní výchovou a destigmatizací, možnostmi ovlivnění péče v institucích a v neposlední řadě i právě komunitní psychiatrií, na které se podílejí jak zdravotnické, tak i sociální služby.
Napsala Františka Dynková.
Z Newsletteru organizace Green Doors vybíráme zajímavý článek o takzaných sítařkách. Nejnovější newsletter, ze kterého je tento článek, vyšel na jaře 2020. Najdete ho na adrese https://www.greendoors.cz/cs/newslettery/.
Věděli jste, že v Green Doors pracují dvě síťařky?
Magdaléna Poláková (vpravo) má vystudovaný obor sociální práce na Jaboku a ETF. Před nástupem do Green Doors s kamarády spolu založila spolek RAMUS, který dělal různé „punkové“ aktivity pro lidi s různým typem postižením. Magdaléna také působila v Asistenci, kde například s kolegy otevřeli hip hopový kroužek pro vozíčkáře.
V Green Doors pracuje již 3 roky.
Erika Fockeová (vlevo) má vystudovanou ergoterapii na 1. LF UK. Před prací v Green Doors mimo jiné učila na UJEP V Ústí nad Labem, nebo pracovala na klinice ESET jako ergoterapeut. V Green Doors pracuje necelé 2 roky a koncem června se s námi rozloučí.
Magdaléna nám síťování popsala jako práci, kde „se snažíme mluvit o tom, co nabízí Green Doors, kde se dá. Koho můžou naše služby podpořit, co dělají a nabízejí. Snažíme se dále šířit dobrou praxi, rozvíjet debatu ve veřejném prostoru o duševním zdraví a v neposlední řadě být v kontaktu s dalšími komunitními službami a snažit se spolupracovat a hledat průsečíky společné práce." Erika to shrnula jednoduše - „snažíme se, aby ostatní (služby, odborníci, organizace) věděli důležité informace o nás a my zase o nich.“
Světlana Soldánová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor český jazyk - dějepis. Je jí 56 let, má tři dospělé děti, brzy bude babičkou. Ráda pracuje s lidmi a hledá řešení věcí zdánlivě neřešitelných. Byla jednou z prvních peer konzultantek u nás, nyní už několik let pracuje v Psychiatrické nemocnici Bohnice jako peer terapeutka na odděleních následné péče. Věří na zázraky i na to, že se píle a snažení vždy vrátí v dobrém, i když to někdy může trvat. Jejím mottem je: ‚nevzdávat se a věřit!‘ Přečtěte si rozhovor o postojích, názorech a zkušenostech této osobnosti.
Máte své webové stránky. Proč jste se rozhodla zveřejnit svůj příběh? Najdou tam čtenáři praktické rady, jak se svou nemocí zacházet?
Tyto stránky vznikly v začátečnickém zápalu v prvním roce mé práce na pozici peer konzultanta. Měla jsem velkou potřebu podělit se se světem o svou radost z toho, že mohu využívat své zkušenosti.
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví se sídlem v Praze se v Moldavsku snaží zlepšit péči o duševně nemocné. Jedním z cílů centra a spolupracujících organizací je přesun osob s psychickými potížemi z ústavů do chráněného bydlení. Sdružení využívá v daleké zemi zkušenosti z české transformace psychiatrické péče.
Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) se kromě jiných aktivit zabývá také prevencí sebevražd. V nové publikaci popisuje správný postup při podezření, že někdo chce spáchat sebevraždu. V dokumentu se lidé dozví, jaké otázky ohrožené osobě pokládat, jaké jsou varovné příznaky blížícího se pokusu a další důležité informace.