Národní ústav duševního zdraví se vedle jiných aktivit dlouhodobě zabývá výzkumem psychické kondice české populace. Zkoumá ji i v rámci současné krizové situace, v souvislosti s koronavirovou pandemií.
V druhé půli dubna publikoval ústav výsledky průzkumu vlivu pandemie na psychiku a chování Čechů. Výzkumníci vedení doktorem Michalem Pitoňákem se zabývali například těmito otázkami: „Jaké je aktuální duševní zdraví Čechů v době koronavirové pandemie? Jak se obávají nákazy? Setkali se v tomto období s nějakou formou diskriminace?“
„V naší studii jsme se zaměřovali na zhodnocení stavu duševního zdraví, zejména pak na zjištění přítomnosti depresivních či úzkostných problémů, a to v posledních 2 týdnech s ohledem na aktuální situaci. Z našich výsledků vyplynulo, že 42 % žen a 57 % mužů nemělo žádné duševní potíže a jejich stav tak byl normální,“ uvedl doktor Pitoňák. Lehké duševní potíže zažilo 35 procent žen a 28 procent mužů. Středně až vysoce závažnými duševními potížemi trpělo 23 procent žen a 15 procent mužů. „Celkem 428 respondentů připustilo, že měli v posledním měsíci nějaké sebevražedné myšlenky. Ve vysoce závažném riziku sebevraždou pak bylo téměř dvojnásobek mužů (13 %) oproti ženám (7 %),“ řekl Michal Pitoňák.
Z celkového počtu necelých dva a půl tisíce respondentů se jedenáct procent osob setkalo v posledních dvou týdnech s nějakými formami nevhodného chování, které souvisely s nemocí COVID-19. Mezi nejčastější příklady takových tendencí patřila nadměrná ostražitost a udavačství, případně nevraživost vůči určitým skupinám (chalupáři, pendleři, pražáci). Další formou nezdravého chování byly příspěvky plné nenávisti na sociálních sítích.
Strach z infekce a odpor vůči mikroorganismům byl ve zkoumaném období ve společnosti významně vyšší, než je tomu obvykle. Lidé v drtivé většině nosili roušky, ale jen dvacet procent považovalo jejich používání za smysluplné. Podle veřejnosti byla nejefektivnější obranou proti COVID-19 izolace nakažených v domácí karanténě, jako prospěšné lidé označili také omezení kontaktu s osobami, pro které je nemoc nejvíce nebezpečná. Nejméně účinným opatřením bylo podle názoru veřejnosti omezení návštěv u lékaře.
Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví také zkoumali, jak duševní zdraví české populace ovlivňuje obraz koronavirové pandemie v médiích. Otázkou se zabýval tým docenta Ladislava Kesnera, který se dlouhodobě specializuje na zkoumání psychologických aspektů vnímání obrazů a textů, včetně těch mediálních. Výzkum navazuje na studii ‚Vliv mediálních zpráv na duševní zdraví: kognitivní a neurální mechanismy,‘ na které vědci pracovali ještě před rozšířením koronaviru. V reakci na současnou situaci aktualizovali dotazníkové šetření, které je nyní již uzavřené.
„Psychiatři a psychologové občas svým pacientům a klientům radí, aby se v zájmu svého zdraví vyhýbali větší expozici negativnímu zpravodajství, a mnozí lidé tak sami činí v rámci duševní hygieny. Nicméně empirické poznatky o negativním dopadu médií na mentální zdraví a subjektivní pocit spokojenosti jsou dosud spíše kusé, přestože se jedná o stále vážnější medicínský i společenský problém,“ popisuje docent Kesner.
