Na projektu, který je zaměřen na sběr celosvětových statistických dat o rozšíření nového koronaviru, pracuje za Čechy Eduard Bakštein z Národního ústavu duševního zdraví. Odborníci z NUDZ se účastní také jiných výzkumných projektů se vztahem k onemocnění COVID- 19, jedním z nich je například Analýza farmaceutického trhu v souvislosti s epidemií koronaviru.
Vlivem státních opatření na cirkadiánní rytmy, tedy na denní biorytmy bdělosti a spánku, se zabývá výzkum zahájený na konci března, který skončí dva týdny po zrušení nouzového stavu. Projekt se mimo jiné zaměřuje na kvalitu spánku v době epidemie. Účastníci musí psát záznamy o svém spaní do spánkového deníku a pravidelně jednou za týden vyplnit on-line dotazník.
Další výzkum se jmenuje ‚Vliv ohrožení patogenem na behaviorální imunitní systém.‘ Autoři projektu chtějí pomocí standardizovaných dotazníků zjistit, zda riziko onemocnění nákazou COVID-19 vede ke změnám chování – zda lidé více dodržují hygienická pravidla, zda jsou náchylnější ke stresu a k projevům znechucení, zda mají větší tendenci projevovat xenofobii nebo zda je jejich společenské chování horší než obvykle. První část sběru dat byla ukončena 11. dubna 2020. Druhá část sběru dat bude zahájena cca za půl roku v závislosti na aktuálním stavu pandemie.
Další studii lidé z ústavu pojmenovali ‚Láska a sex za časů koronaviru.‘ Cílem studie je zjistit, jak intimní vztahy a sexuální chování ovlivnila pandemie a s ní spojená restriktivní opatření. Cílem autorů je získání odpovědí na tyto otázky: “Upevní se v této situaci naše partnerství nebo naopak? Mění tato situace naše sexuální návyky? Toužíme po intimním doteku nebo uspokojivě přesouváme naši intimitu do on-line prostoru?“ Studie má několik částí a jednou z nich je i mezinárodní výzkum, který probíhá souběžně ve Francii, Německu, Portugalsku, Švédsku a Chorvatsku.
Ústav se také připojil k velmi rozsáhlému průzkumu, který má za cíl zhodnotit, jak pandemie COVID-19 ovlivnila tělesnou a duševní pohodu obyvatel více než sta států. Tým doktorky Denisy Mankové bude sbírat informace jak mezi běžnou populací, tak i od zdravotnických pracovníků. Zúčastnit se může široká veřejnost, dospělí, adolescenti i děti mezi šesti až třinácti lety. Kdo se chce ke studii připojit, může vyplnit dotazník na adrese https://www.coh-fit.com. Výzkum bude probíhat ve třech etapách: první již začala, další proběhne za půl roku a poslední se uskuteční rok po skončení pandemie.
„Zajímají nás demografické údaje, informace o profesi (zdravotní péče/policie/hasiči/pracovníci v armádě vs. ostatní), fyzickém a duševním zdraví a chování, faktorech týkajících se okolního prostředí, jak před pandemií COVID-19, tak v jejím průběhu a po ní. Cílem studie je rozpoznat, kdo je ve vyšším či nižším riziku rozvoje fyzických či psychických zdravotních potíží během pandemie a během různých stupňů restrikcí,” přiblížila doktorka Manková svůj výzkum. Získané informace vědcům pomůžou nastavit kvalitní preventivní a intervenční programy, které dobře poslouží v případě dalších pandemií v budoucnu.
V druhé půli dubna publikoval ústav výsledky průzkumu vlivu pandemie na psychiku a chování Čechů, který se jmenoval Já a COVID- 19. Výzkumníci vedení doktorem Michalem Pitoňákem se zabývali například těmito otázkami: „Jaké je aktuální duševní zdraví Čechů v době koronavirové pandemie? Jak se obávají nákazy? Setkali se v tomto období s nějakou formou diskriminace?“
