Pacientské organizace sdružují osoby se stejnou nebo podobnou diagnózou. Díky nim si nemocní navzájem pomáhají a společně prosazují svá práva. Celostátní pacientská organizace lidí s duševní nemocí vznikla před dvaceti lety, tehdy jako občanské sdružení Kolumbus. Na Ministerstvu vnitra byla zaregistrována 31. října 2001.
U vzniku sdružení stálo sedm statečných, šest lidí se zkušeností s duševní poruchou a jedna advokátka, od té doby se spolek rozrůstá každým rokem. Prvním ředitelem organizace byl Radek Prouza a jedním z pozdějších Jan Jaroš, který chod spolku výrazně ovlivnil. Současným ředitelem je Milan Jíša.
Fotogragie: web organizace Péče o duševní zdraví
Některé organizace se snaží šířit osvětu o problematice psychických potíží mezi studenty středních škol. Odborníci z východočeské Péče o duševní zdraví (PDZ) nedávno navštívili gymnázium F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou. „Studenti si například měli možnost vyzkoušet, jaké to je, když člověk slyší hlasy, a vyslechnout si příběh naší peer konzultantky Aničky,“ napsali pracovníci organizace, kteří se semináře účastnili.
Lidé z PDZ navštěvují i jiné školy. Ukazují studentům, jak podporují osoby, kterým do života vstoupilo duševní onemocnění. Informují, na koho se mohou posluchači obrátit, pokud oni sami, nebo někdo z jejich blízkých, potřebují psychickou podporu.
Děti a dospívající se čím dál častěji potýkají s duševními potížemi, pandemický stav situaci ještě zhoršil. Organizace Práh jižní Morava proto letos v lednu zahájila projekt Včasná podpora - posílení duševního zdraví u dětí a dospívajících prostřednictvím včasné podpory, který má mladým lidem pomoci.
Situace mladých lidí s psychickými potížemi je velmi komplikovaná. Objednací doby v ambulancích dětské psychiatrie a klinické psychologie jsou dlouhé a mnohdy vedou k několikaměsíčnímu čekání na odbornou pomoc. Neexistuje komplexní systém psychosociální podpory, který by umožnil spolupráci škol, zdravotnických zařízení, psychiatrických odborníků a rodin mladých lidí s psychickými potížemi.
Fotografie: Péče o duševní zdraví
Práce pracovníků organizace Péče o duševní zdraví je velmi pestrá. Vedou klienty při nácviku úklidu, podporují je při úředních jednáních, nebo jim pomáhají, aby se adekvátně navázali na jiné služby.
O své práci lidé z PDZ uvedli: „Podporujeme osoby s duševním onemocněním, aby měly plnohodnotný život se všemi právy a povinnostmi v místě, kde chtějí žít.“ Jedná se o službu, „která respektuje rozličné, často společností odmítané, způsoby života.“
Sociální pracovníci východočeské organizace pomohli například jednomu klientovi s duševní nemocí, aby začal bydlet sám. Později ovšem zjistili, že v jeho bytě uprostřed místnosti leží velká hromada odpadků. Klient totiž kvůli svému handikepu nezvládal pečovat o domácnost. Ačkoliv PDZ nejsou úklidová firma, pomohli dotyčnému s úklidem, vzali pytle, kýble, košťata a lopaty a šli na to. „Vyklidili hromadu odpadků z bytu, začali gruntovat kuchyň, naplánovali výměnu ložního prádla,“ uvedli sociální pracovníci na Facebooku.
Cyril Höschl je český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Na konci loňského května opustil funkci ředitele Národního ústavu duševního zdraví a odešel do důchodu. V rámci pokračování rozhovoru se zamýšlí nad pokrokem v oblasti psychiatrického výzkumu.
Fotografie: web společnosti Mindpax
Bipolární afektivní porucha (BAP) je specifickou duševní poruchou, která významně postihuje denní i spánkovou aktivitu člověka a silně ovlivňuje jeho nálady. Národní ústav duševního zdraví spolupracuje na vývoji digitálního systému, který pomůže pacientům i lékařům lépe zvládat ataky nemoci.
Bipolární afektivní porucha se v Česku týká více než sta tisíc osob. „Projevuje se střídáním fází mánie, deprese a stabilního období. Manické epizody jsou charakteristické zvýšenou aktivitou, zlepšenou až euforickou náladou a pocitem přílivu energie. U depresivní fáze naopak přetrvávají pocity nedostatku energie a únavy, snižuje se aktivita a zhoršuje se nálada,“ popisuje nemoc Ing. Eduard Bakštein Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Cyril Höschl je český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Na konci letošního května opustil funkci ředitele Národního ústavu duševního zdraví a odešel do důchodu. V rámci rozhovoru, který bude mít své pokračování, se zamýšlí například nad otázkami, které souvisí se společenskou dimenzí psychiatrie nebo s její nejmodernější podobou.
Říká se, že lidé mají předsudky nejen vůči lidem s duševní nemocí, ale i vůči psychiatrii. Dotkly se takové předsudky nějakým způsobem i Vás?
Za dobu mého působení se mne takové předsudky nikdy osobně nedotkly. Jsem si jich ale plně vědom. Když jsem se v klinické psychiatrii seznamoval s osudy pacientů, neustále jsem se s předsudky setkával. V rámci oboru to s kolegy obvykle pocítíme ve chvíli, kdy jde o distribuci zdrojů, investic apod. Stále ještě platí, že v takových momentech je psychiatrie mezi ostatními lékařskými obory téměř vždy na posledním místě. To platí celosvětově a jen pomalu se to mění.