Psychiatrická sekce České asociace sester uspořádala na začátku května setkání Evropské sekce psychiatrických sester Horatio. Do Prahy přijeli zástupci sekce ze čtrnácti evropských států, kteří sdíleli své zkušenosti a navzájem se informovali o situaci v péči o duševní zdraví ve svých zemích.
Část programu byla věnována tuzemské reformě péče o duševní zdraví, zahraniční hosté mohli navštívit nově vzniklá centra duševního zdraví i lůžková zařízení a seznámit se s reformou. Navíc si mohli promluvit s českými sestrami z praxe i s klienty. „Jsem ráda, že se služby pro duševně nemocné v ČR proměňují a nabízejí více možností podpory, včetně tolik potřebných komunitních služeb“, uvedla prezidentka Evropské asociace psychiatrických sester Nina Kilkku.
Pacientské organizace sdružují osoby se stejnou nebo podobnou diagnózou. Díky nim si nemocní navzájem pomáhají a společně prosazují svá práva. Celostátní pacientská organizace lidí s duševní nemocí vznikla před dvaceti lety, tehdy jako občanské sdružení Kolumbus. Na Ministerstvu vnitra byla zaregistrována 31. října 2001.
U vzniku sdružení stálo sedm statečných, šest lidí se zkušeností s duševní poruchou a jedna advokátka, od té doby se spolek rozrůstá každým rokem. Prvním ředitelem organizace byl Radek Prouza a jedním z pozdějších Jan Jaroš, který chod spolku výrazně ovlivnil. Současným ředitelem je Milan Jíša.
Fotogragie: web organizace Péče o duševní zdraví
Některé organizace se snaží šířit osvětu o problematice psychických potíží mezi studenty středních škol. Odborníci z východočeské Péče o duševní zdraví (PDZ) nedávno navštívili gymnázium F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou. „Studenti si například měli možnost vyzkoušet, jaké to je, když člověk slyší hlasy, a vyslechnout si příběh naší peer konzultantky Aničky,“ napsali pracovníci organizace, kteří se semináře účastnili.
Lidé z PDZ navštěvují i jiné školy. Ukazují studentům, jak podporují osoby, kterým do života vstoupilo duševní onemocnění. Informují, na koho se mohou posluchači obrátit, pokud oni sami, nebo někdo z jejich blízkých, potřebují psychickou podporu.
Děti a dospívající se čím dál častěji potýkají s duševními potížemi, pandemický stav situaci ještě zhoršil. Organizace Práh jižní Morava proto letos v lednu zahájila projekt Včasná podpora - posílení duševního zdraví u dětí a dospívajících prostřednictvím včasné podpory, který má mladým lidem pomoci.
Situace mladých lidí s psychickými potížemi je velmi komplikovaná. Objednací doby v ambulancích dětské psychiatrie a klinické psychologie jsou dlouhé a mnohdy vedou k několikaměsíčnímu čekání na odbornou pomoc. Neexistuje komplexní systém psychosociální podpory, který by umožnil spolupráci škol, zdravotnických zařízení, psychiatrických odborníků a rodin mladých lidí s psychickými potížemi.
Fotografie: Péče o duševní zdraví
Práce pracovníků organizace Péče o duševní zdraví je velmi pestrá. Vedou klienty při nácviku úklidu, podporují je při úředních jednáních, nebo jim pomáhají, aby se adekvátně navázali na jiné služby.
O své práci lidé z PDZ uvedli: „Podporujeme osoby s duševním onemocněním, aby měly plnohodnotný život se všemi právy a povinnostmi v místě, kde chtějí žít.“ Jedná se o službu, „která respektuje rozličné, často společností odmítané, způsoby života.“
Sociální pracovníci východočeské organizace pomohli například jednomu klientovi s duševní nemocí, aby začal bydlet sám. Později ovšem zjistili, že v jeho bytě uprostřed místnosti leží velká hromada odpadků. Klient totiž kvůli svému handikepu nezvládal pečovat o domácnost. Ačkoliv PDZ nejsou úklidová firma, pomohli dotyčnému s úklidem, vzali pytle, kýble, košťata a lopaty a šli na to. „Vyklidili hromadu odpadků z bytu, začali gruntovat kuchyň, naplánovali výměnu ložního prádla,“ uvedli sociální pracovníci na Facebooku.
Cyril Höschl je český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Na konci loňského května opustil funkci ředitele Národního ústavu duševního zdraví a odešel do důchodu. V rámci pokračování rozhovoru se zamýšlí nad pokrokem v oblasti psychiatrického výzkumu.
Fotografie: web společnosti Mindpax
Bipolární afektivní porucha (BAP) je specifickou duševní poruchou, která významně postihuje denní i spánkovou aktivitu člověka a silně ovlivňuje jeho nálady. Národní ústav duševního zdraví spolupracuje na vývoji digitálního systému, který pomůže pacientům i lékařům lépe zvládat ataky nemoci.
Bipolární afektivní porucha se v Česku týká více než sta tisíc osob. „Projevuje se střídáním fází mánie, deprese a stabilního období. Manické epizody jsou charakteristické zvýšenou aktivitou, zlepšenou až euforickou náladou a pocitem přílivu energie. U depresivní fáze naopak přetrvávají pocity nedostatku energie a únavy, snižuje se aktivita a zhoršuje se nálada,“ popisuje nemoc Ing. Eduard Bakštein Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).