Fotografie: Péče o duševní zdraví
Práce pracovníků organizace Péče o duševní zdraví je velmi pestrá. Vedou klienty při nácviku úklidu, podporují je při úředních jednáních, nebo jim pomáhají, aby se adekvátně navázali na jiné služby.
O své práci lidé z PDZ uvedli: „Podporujeme osoby s duševním onemocněním, aby měly plnohodnotný život se všemi právy a povinnostmi v místě, kde chtějí žít.“ Jedná se o službu, „která respektuje rozličné, často společností odmítané, způsoby života.“
Sociální pracovníci východočeské organizace pomohli například jednomu klientovi s duševní nemocí, aby začal bydlet sám. Později ovšem zjistili, že v jeho bytě uprostřed místnosti leží velká hromada odpadků. Klient totiž kvůli svému handikepu nezvládal pečovat o domácnost. Ačkoliv PDZ nejsou úklidová firma, pomohli dotyčnému s úklidem, vzali pytle, kýble, košťata a lopaty a šli na to. „Vyklidili hromadu odpadků z bytu, začali gruntovat kuchyň, naplánovali výměnu ložního prádla,“ uvedli sociální pracovníci na Facebooku.
Jiné klientce pomohli, aby ji zůstala zachována svéprávnost. Bydlela v Léčebně dlouhodobě nemocných, odkud ji museli propustit. Lidé z instituce se proto obrátili na PDZ s tím, že se o ni nemá kdo postarat. Měli obavy, že bez podpory nedokáže žít. Zároveň s tím podali podnět k soudu o posouzení svéprávnosti. Klientka nesla situaci velmi špatně, opakovaně říkala: „To radši umřu, než abych byla nesvéprávná!“
Navázat vztah s klientkou bylo pro pracovníky PDZ těžké, protože velice nerada mluví s cizími lidmi a navíc v cizím prostředí nemluví skoro vůbec. Následně zjistili, že je mnohem schopnější, než si lidé v LDN a v jejím okolí mysleli. S podporou několika organizací byla schopna žít spokojeně a bezpečně ve vlastním domově. Pracovníkům PDZ se proto podařilo zastavit řízení o posouzení svéprávnosti. „Klientka po přečtení rozhodnutí soudu plakala dojetím. My slavili s ní,“ uvedli.
Příběh o další klientce zahájili pracovníci PDZ slovy: „Naši sociální pracovníci se poměrně často setkávají s tím, že v institucích nebo i jiných sociálních službách neumí jednat s klienty s duševní nemocí, nechápou jejich různorodost či specifika komunikace i práce.“
Rapidně se zhoršoval zdravotní stav klientky, trpěla cukrovkou a bylo třeba ji navázat i na další služby. Pracovníci proto oslovili pečovatelskou službu, se kterou dosud neměli žádné zkušenosti. „Překvapila nás vstřícnost jedné konkrétní pracovnice, která byla ochotná přizpůsobit celé sociální šetření paní M. Celá atmosféra setkání, zvolený jazyk, tempo, i návrhy řešení byly přizpůsobeny klientčiným schopnostem a aktuálnímu rozpoložení,“ uvedli. Setkání byla pro klientku nakonec velmi příjemným zážitkem, podařilo se domluvit pravidelný odběr obědů a nákupů… Na závěr pak lidé z PDZ zjistili, že zmíněná pracovnice dříve působila v organizaci, která pracuje se stejnou cílovou skupinou.
