Napsala redakce Fokusovin (organiace Fokus Praha).
Z Fokusovin, pravidelníku spolku Fokus Praha, vybíráme zajímavý článek o aktuálním stavu reformy péče o duševní zdraví. Po slibném začátku přestal proces politiky zajímat kvůli pandemii nemoci covid – 19 a stav se poté nezměnil ani s novou vládou. Přitom koronavirové onemocnění přineslo mnoho psychických potíží lidem do té doby takzvaně zdravým. Autor textu hovoří také o analýze reformy, kterou vytvořilo šestačtyřicet českých organizací. Číslo, ze kterého je tento článek, vyšlo letos v květnu. Najdete ho, společně s dalšími čísly, na adrese https://www.fokus-praha.cz/index.php/cz/dokumenty/category/6-prazske-fokusoviny.
Když Vláda ČR na konci ledna 2020 schválila Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030, zdálo se, že dosavadní pokusy reformovat omšelý systém psychiatrické péče konečně padne na úrodnou půdu. Ostatně tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se netajil tím, že reforma patří mezi jeho priority. Ještě v únoru 2020 stihl vyhlásit výzvu pro pilotní provoz devíti nových center duševního zdraví, která měla doplnit jednadvacet dosavadních center. „Služby poskytované centry duševního zdraví představují revoluční změnu v systému péče o osoby s duševním onemocněním. Významně zvyšují její kvalitu, protože péče jde nově za pacientem, který se může léčit ve svém domácím prostředí a neztrácí tak kontakt s běžným životem jako dnes, kdy je léčen takzvaně za zdí,“ uvedl tehdy ministr v tiskové zprávě. Tentýž měsíc také odvolal ředitele Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod Jaromíra Maška kvůli odlišnému postoji k reformě s odůvodněním, že „nebyl schopen zajistit potřebnou součinnost při její implementaci“. Na začátku března 2020 byly ale v České republice potvrzeny první případy onemocněním Covid–19 a reforma péče o duševní zdraví přestala takřka ze dne na den vládu zajímat.
Text a ilustrace od organizace SmartTalk.
Ať už chcete lépe porozumět lidem, získat výhodu oproti svému partnerovi anebo uspět v pracovní oblasti, schopnost číst mikrovýrazy a řeč těla vám dá výhodu. Přečtěte si rozhovor s lektorem Ondřejem Staňkem, který je odborníkem právě na řeč těla a na konci září bude přednášet v Brně v Univerzitním Kině Scala. Rozhovor přebíráme od organizace SmarTalk.
Je řeč těla spolehlivým nástrojem k odhalování lidských emocí?
Pokud víte, co děláte, pak ano. Není náročné naučit se odhalovat základní emoce (štěstí, smutek, vztek, znechucení, pohrdání, překvapení, strach) v obličejích lidí okolo nás. Netrénovaný člověk nemusí mimické záchvěvy odhalit, nebo si může signály splést, ale při troše tréninku se chybovost dá odbourat, a můžete usoudit na právě prožívanou emoci s velkou přesností.
Univerzita Palackého v Olomouci (konkrétně její teologická fakulta) pracuje od loňského roku na projektu, který má pomoci školám a pedagogům vyřešit situace spojené s nestandardním chováním žáků. Jeho součástí je také výzkum, který má přinést hlubší porozumění zkušenostem, které mají blízcí příbuzní dítěte s bolavou duší.
Pracovníci projektu nabízejí spolupráci přímo školám, ve kterých se žáci s psychickými potížemi mohou nacházet. Podporu pedagogům i žákům zajišťuje tým , který tvoří odborníci různých profesí (například psycholog, psychiatr, speciální pedagog nebo sociální pracovník).
Zdroj ilustrace: www.pixabay.com
Česká republika byla v minulosti kritizována Evropským soudem pro lidská práva za poměrně časté využívání omezovacích prostředků. Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví chce problém řešit ve spolupráci s šesti psychiatrickými nemocnicemi a odděleními v rámci projektu Vzděláváním ke zlepšení situace na poli lidských práv. Nová aktivita má vést k posílení pocitů podpory a bezpečí, které zažívají pacienti během psychiatrické léčby.
„Z výzkumu, který jsme realizovali ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, vyplynulo, že pacienti vnímají omezování a systémy pravidel a zvyklostí na odděleních značně negativně. Také jsme zjistili, že je velmi málo rozšířené vzdělávání pracovníků například v deeskalačních technikách nebo o alternativních strategiích, jak používání omezovacích prostředků předcházet,“ uvedl Pavel Říčan, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.
Letos v dubnu oslavila opavská pomáhající organizace ANIMA VIVA z.s. výročí dvaceti let od svého založení, vznikla 29. dubna 2002. U zrodu spolku stáli blízcí osob s duševním onemocněním, zejména rodiče a pečovatelé. Od roku 2003 nabízí spolek sociální poradenství. Jeho sociální poradna zpočátku fungovala v podkrovní místnosti oddělení číslo třináct psychiatrické léčebny v Opavě, dnes se nachází v areálu Franciscanea (bývalý klášter), kde mají snadný přístup k pomocné ruce pacienti Psychiatrické nemocnice a Slezské nemocnice v Opavě a navíc i klienti přilehlých psychiatrických ambulancí. Poradna spolupracuje také s nedalekým Centrem duševního zdraví na Olomoucké ulici. Sociální poradna ANIMA VIVA je od svého prvopočátku jedinou poradnou na území Opavy, která se úzce zaměřuje na potřeby osob s duševním onemocněním. Jak se poradně daří jsem se ptal vedoucí Petry Tesařové a jejích dvou sympatických kolegyň - sociálních pracovnic Evy a Gabky.
Fotografie: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví
Pracovníci pražského Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví v posledních dvou letech (2020-2022) realizovali projekt Rozvoj psychosociální rehabilitace podle modelu CARe, který měl za cíl zlepšit kvalitu služeb několika mimopražských poskytovatelů péče o lidi s duševní nemocí. Účastníci se mohli do hloubky a do detailu seznámit s modelem CARe, který pomáhá lidem se zdravotním omezením dosahovat cílů v duchu konceptu zotavení. Protože projekt skončil v závěru první čtvrtiny letošního roku, prožili jeho účastníci v březnu a dubnu důležité okamžiky.
Lidé zapojení do projektu na závěr zhodnotili svou práci slovy: „Je to radost, když se věci podaří a naplní se představy a vize, které jste si na začátku úvah o projektu vytvořili. A co teprve, když to, co zažijete, předčí vaše očekávání? A přesně to se nám stalo!“ Úspěch společně oslavili na závěrečné konferenci projektu, která se konala na konci března 2022.
Psychiatrická sekce České asociace sester uspořádala na začátku května setkání Evropské sekce psychiatrických sester Horatio. Do Prahy přijeli zástupci sekce ze čtrnácti evropských států, kteří sdíleli své zkušenosti a navzájem se informovali o situaci v péči o duševní zdraví ve svých zemích.
Část programu byla věnována tuzemské reformě péče o duševní zdraví, zahraniční hosté mohli navštívit nově vzniklá centra duševního zdraví i lůžková zařízení a seznámit se s reformou. Navíc si mohli promluvit s českými sestrami z praxe i s klienty. „Jsem ráda, že se služby pro duševně nemocné v ČR proměňují a nabízejí více možností podpory, včetně tolik potřebných komunitních služeb“, uvedla prezidentka Evropské asociace psychiatrických sester Nina Kilkku.