MUDr, Ondřej Pěč Ph.D. je psychiatr a psychoanalytik. Od roku 1994 je ředitelem Kliniky ESET a předsedou spolku ESET-HELP. Působí též jako vysokoškolský učitel na 1.LF UK a na Filosofické fakultě UK. Od roku 2006 je předsedou sekce sociální psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Jako předseda této sekce koordinuje již řadu let též programový výbor konferencí sociální psychiatrie. V rozhovoru se blíže seznámíte například s aktuální situací v oblasti péče o duševní zdraví.
Co přesně znamená termín sociální psychiatrie? Chápu správně, že se jedná o kombinaci zdravotnické péče a sociální práce?
Ano, je to jedna z oblastí, kterou se sociální psychiatrie zabývá. Obecně vzato se tento obor zabývá jednak psychiatrickou epidemiologií (výskyt duševních poruch v populaci, jejich ovlivnění negativními jevy ve společnosti jako je např. nezaměstnanost nebo přelidněnost), dále studiem životních událostí a zkušeností, které mají vliv na vznik a rozvoj duševních poruch (např. ztráta blízké osoby, přestěhování), zabývá se také zdravotní výchovou a destigmatizací, možnostmi ovlivnění péče v institucích a v neposlední řadě i právě komunitní psychiatrií, na které se podílejí jak zdravotnické, tak i sociální služby.
Jakou má Vaše konference historii? Už jste někdy podobnou akci pořádali?
Historie konferencí sociální psychiatrie sahá u nás do roku 1973, kdy se konalo první sympozium sociální psychiatrie, tato sympozia se konala až do roku 1992 v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži, po kratší pauze na to v roce 1996 navázaly konference sociální psychiatrie, které se konají každé dva roky na různých místech Čech a Moravy. Jedním z jejich cílů je podpora rozvoje komunitní psychiatrie v těchto lokalitách.
Je důležité, aby se o lidi trpící duševní nemocí staraly multidisciplinární týmy? Z jakého důvodu?
Multidisciplinární týmy mají zajistit to, aby se na člověka s duševní nemocí nepohlíželo pouze z perspektivy jedné profese, například pouze medicínské, která by sama mohla navodit pouze biologický pohled na původ a řešení nemoci. Multidisciplinární přístup by měl umožnit bio-psycho-sociální pochopení a řešení duševní nemoci. Jednotlivé profese zaujímají svoje místo v tomto bio-psycho-sociálním konceptu - tak například lékař a zdravotní sestra budou zaujímat spíše pozici biologického nebo psychologického pohledu, klinický psycholog pohled psychologický a sociální pracovník pohled sociální. Důležitá a ne vždy jednoduchá je pak spolupráce těchto profesionálů v týmech - o těžkostech a kladech této spolupráce bude letošní konference.
Jak moc je pro pacienty důležité, aby péče probíhala v jejich komunitním prostředí?
Je to velmi důležité. Pokud léčba probíhá v izolovaném a umělém prostředí a je dlouhodobá, pak vytrhává pacienty z jejich přirozené vztahové sítě, a to jak v rodině, tak i v okruhu přátel, i z jejich kulturního prostředí. Pacient po několika letech hospitalizace ztrácí čím dál více možnost návratu do svého vlastního prostředí, rodina si již na něho odvykla nebo s ním už nepočítá, okruh známých se vytratí, člověk ztratí návyky spojené se svým prostředím. Navíc při dlouhodobé léčbě v nepřirozeném prostředí pacienti neumí čelit každodenním výzvám a problémům, které každý člověk musí řešit, čímž posiluje svojí životní adaptaci. To nemohou vyřešit ani dobře vedené aktivity na odděleních nemocnic.
Byli v dřívějších časech doktoři nedůvěřiví vůči sociální psychiatrii? Změnila se společenská atmosféra?
Společenská atmosféra se v tomto ohledu poněkud zlepšila. Komunitní služby neexistovaly a nebyly u nás myslitelné před rokem 1989, zatímco v západních zemích se již dlouho rozvíjely. Začaly postupně vznikat od počátku devadesátých let, soustřeďovaly se do neziskových organizací, denních stacionářů. Do systematické podoby přerostl rozvoj těchto služeb až nedávno před několika lety společně s reformou péče o duševní zdraví. Postoj lékařů se také pozvolna mění a nové podoby péče již jsou lépe přijímány. Rozhodující pro to bylo více než dvacet let jejich práce, která postupně prolamovala počáteční nedůvěru.
Nakolik může pacientům pomoci psychoterapie? Může způsobit i to, že lidé budou muset užívat méně léků?
Psychoterapie je u většiny duševních poruch stejně důležitá a efektivní jako psychofarmaka, ukazují to komplexní srovnávací studie. Při zapojení psychoterapie je možné, že pacient nemusí dále užívat vysoká množství léků. Problém ale stále přetrvává s dostupností psychoterapie, která není vysoká, alespoň pokud se týká psychoterapie poskytované v běžném pojišťovnou hrazeném zdravotnickém systému. Na druhou stranu psychoterapie v rámci zdravotnického systému zaručuje kvalifikaci těch, kteří ji poskytují, a umožňuje její finanční dostupnost.
Odráží konference i v poslední době vznikající centra duševního zdraví?
Ano, konference se bude z valné části zabývat centry duševního zdraví. Právě to jsou totiž služby, jejichž jádrem jsou multidisciplinární týmy, a zkušenosti s těmito týmy potřebují nyní velmi intenzivní diskusi.
Zabývá se konference i některými opomíjenými tématy?
Méně diskutovanými tématy, které chceme nyní do programu konference zahrnout, jsou například služby pro osoby s duševní poruchou ve stáří, multidisciplinární týmy v psychiatrických nemocnicích, dostupné bydlení pro lidi s duševní nemocí, ale budeme se i více zabývat psychoterapií v komunitní péči a historií sociální psychiatrie u nás.
Je mezi hosty nějaký člověk, z jehož účasti máte velkou radost? Nebo se to dá říct o všech?
Našim hlavním zahraničním hostem je profesor Bent Rosenbaum Dánska, který se zabývá psychoterapií v prostředí komunitní psychiatrie, vedl v Dánsku na toto téma dlouholetý výzkumný projekt, a doufáme, že diskuse jeho zkušeností přispěje k lepšímu pochopení místa psychoterapie v komunitních službách. Očekáváme i další přednášející ze zahraničí na téma Recovery college. Ale nebude nouze i o zajímavé příspěvky našich odborníků.
Mohl byste pozvat čtenáře na Vaší konferenci?
Velmi rád bych pozval čtenáře na letošní ročník konference sociální psychiatrie. Účast z řad uživatelů je velmi vítána, ať již jde o pasivní účast nebo se sami uživatelé hlásí s aktivními příspěvky. Vzájemná výměna zkušeností a postojů v diskusích je velmi potřebná pro zkvalitňování služeb a vede k lepšímu vzájemnému pochopení. Bližší informace o konferenci mohou čtenáři získat na webové stránce www.ksp2020.cz.
