Článek napsali lidé z organizace Green Doors.
Z Newsletteru organizace Green Doors vybíráme rozhovor s Hankou Pištorovou, příjmovou a pracovní terapeutkou z tréninkové kavárny V. Kolona. Nejnovější newsletter, ze kterého je tento článek, vyšel v létě 2020. Najdete ho na adrese https://www.greendoors.cz/cs/newslettery/.
Jak dlouho pracuješ v Green Doors?
Do GD jsem přišla v září 2011, a to do kanceláře na místo pracovníka finanční administrativy. Postupně jsem k tomu přidala práci asistentky v V. koloně. Od léta 2014 pracuji na celý úvazek už jen v kavárně jako příjmová a pracovní terapeutka. Původně jsem vystudovala ekonomii, takže jsem si musela doplnit vzdělání v sociální oblasti. Jsem za tuto proměnu velice vděčná.
Myslíš, že práce v Green Doors má svá specifika?
Práce v GD, resp. v kavárně má to specifikum, že je potřeba mít vztah jak k lidem s duševním onemocněním, tak ke gastronomii. Ale to propojení mi přijde geniální. Vyhovuje mi, že část naší práce je velice praktická. To, o co jde, se děje především v pracovním procesu, nikoli, že bychom si o tom „jen“ povídali. Povídání je ale samozřejmě také důležité.
Dokážeš říct, kolik klientů přijmeš do služby měsíčně/ročně?
Je to docela malé číslo, za měsíc nastoupí v průměru dva až tři klienti, někdy dokonce jen jeden. Nástup klienta bych si dovolila nazvat „třešničkou na dortu“. Během roku jsem v kontaktu s cca 135 zájemci, z čehož reálně nastoupí kolem 20 klientů. Velkou část své činnosti tedy věnuji procesu, ve kterém společně hledáme, zda kavárna je v tento moment pro daného člověka to pravé. Někdy moje práce spočívá v tom, že společně se zájemcem hledáme jiné možnosti.
Mohou klienti službu využívat neomezeně, nebo jsou nějaká pravidla/limity?
Klienti mohou nastoupit minimálně na tři měsíce, maximálně na jeden rok. Vytvořili jsme naše vnitřní pravidla, podle kterých rehabilitace funguje — je to takové vymezení našeho „hracího pole“, ve kterém se pohybujeme. V rámci toho se však snažíme individuálně vnímat a respektovat každého jednotlivého člověka, který do programu vstoupí.
Komunikuješ s ostatními příjmovými terapeuty, kteří v Green Doors pracují? Myslíš, že tvoje práce je v něčem jiná, než práce příjmové terapeutky v jiné kavárně?
Ano, nejvíce jsem v kontaktu s příjmovou terapeutkou z Café Na půl cesty, naše práce je v podstatě identická. Určité specifikum vytváří to, že fungujeme přímo v areálu psychiatrické nemocnice.
Co tě na tvojí práci baví nejvíc? Je něco, co na své práci nemáš ráda?
Když se mnou klient sdílí svůj příběh, je ochoten mě pozvat „k sobě domů“. A náš tým. A naopak – určité „papírování“ a komunikace s některými opatrovníky mi občas ubírají energii.
