Peeři a lidí se zkušeností s duševní nemocí z Ostravska odpovídali na otázky ohledně psychiatrických léků. Anketa může být inspirací pro další lidi, kteří přemýšlejí o tom, zda užívat, nebo neužívat prášky.
Barbora
Co si myslíš o lécích na psychiku? Jsou nezbytné, nebo se bez nich člověk obejde? Jsou škodlivé, nebo se dá jejich škodlivý vliv snést?
Chemický zásah je nutný při akutní fázi nemoci. Nakolik je člověk schopen se léků později vzdát je individuální. Někteří pacienti je musí užívat celoživotně. Pokud má člověk na nemoc náhled, zvládá dodržovat režim, tak je to jiné, než když je člověk na léky zcela odkázán a své prožívání nemá pevně v rukou. Nezbytné jsou určitě u těžkých psychóz a depresí, u lehčích psychóz a u neuróz je to více na zváženou, jaké cestě léčby je pacient nakloněn. Rozhodnutí člověka ovlivňuje to, čemu věří, zda upřednostňuje chemii, psychoterapii nebo obojí, a co mu doporučí lékař. Délka trvání nemoci je stěžejní. Škodlivost vnímám u každého léku různou, ale plusy většinou převažují nad minusy.
Michaela
Co si myslíš o lécích na psychiku? Jsou nezbytné, nebo se bez nich člověk obejde? Jsou škodlivé, nebo se dá jejich škodlivý vliv snést?
Psychiatrická medikace je velké téma, o kterém se moc nemluví. A mělo by! Samozřejmě jako spousta jiných léků mají i ty psychiatrické nežádoucí účinky, které nejsou zanedbatelné. Na druhou stranu právě medikace umožňuje mnoha lidem s duševním onemocněním „normálně fungovat“, jak říkají. Otázkou je, nakolik je potřeba v ní člověka s duševním onemocněním udržovat, zda jsou i jiné možnosti léčby, jestli by v některých případech nebyla vhodnější např. dobře zvolená terapie, otevřená komunikace, práce s celou rodinou apod.
V mém případě jsou psychiatrické léky zatím nepostradatelné, umožňují mi žít samostatný život a pracovat, ale zároveň bych byla ráda, kdyby se jejich množství a dávkování postupně a pod dohledem snižovalo. Věřím, že je možné toho dosáhnout.
Filip
Co si myslíš o lécích na psychiku? Jsou nezbytné, nebo se bez nich dá obejít?
Léky, v dětství tajemné pilulky z rukou dospělých, které nás chránily před bolestí, horečkou a trápením. Jak dospíváme a poznáváme svět, i náš názor na něj se rozrůstá a košatí a na některé věci máme najednou jiný pohled.
Jsem laik, byť s vlastní zkušeností s duševní nemocí, a troufám si říct, že všeho s mírou a nezbytností tomu příslušející. Myslím, že extrémy z obou hranic spektra jsou zbytečné. Takže za mě ano, i když s poučením, že se jedná o proces, jehož jsou léky součástí. Věřím, že mohou pomoci, když vlastními silami prokážeme sami sobě to nejlepší, čeho jsme schopni.
Jsou škodlivé, nebo se dá jejich vliv snést?
Netroufám si toto hodnotit a také nevím, jak bych to mohl správně udělat? Proto jen krátké zamyšlení. Je tady mnoho proměnných. Určitě je zde jistá zátěž vnitřních orgánů, ale bez ní bychom se o prášcích nemohli vůbec bavit. Na druhou stranu, jak by nám bylo bez nich? Byli bychom schopni bez nich vůbec fungovat? Hledat v této oblasti, co je menší zlo, to je volba každého. Jsou lidé, kteří přijmou svůj osud tak jak je, pak jsou lidé, pro nás s třeba těžko uchopitelnou kvalitou života, kteří díky lékům fungují, a je to pro ně jediná cesta.
Josef
Co si myslíš o lécích na psychiku?
Léky jsou pro lidi s duševním nemocněním velmi důležité. Účinné látky jsou cíleně zaměřené na léčbu jednotlivých psychiatrických diagnóz, jsou přizpůsobené individuálním potřebám nemocného. Obecně se dá říci, že léky na psychiku jsou stejně potřebné jako jakékoliv jiné léky.
Jsou nezbytné, nebo se bez nich člověk obejde?
Při stanovení diagnózy a léčby je většinou lékař odkázán jen na výpověď pacienta, což v některých případech může komplikovat výběr vhodné medikace. Lékaři jsou specialisté a pacienti by jim měli vždy důvěřovat, také by s nimi měli spolupracovat. Léky jsou tedy pro léčbu nezbytné, pokud to stanoví lékař. Svévolné vysazování nebo nadužívání léků je velmi nebezpečné.
Jsou škodlivé nebo se dá jejich škodlivý vliv snést?
Domnívám se, že téměř všechny léky mají vedlejší účinky a ovlivňují tělo i negativně. Pacient se může vždy, v době uzdravovacího procesu, dobrovolně rozhodnout, zda je pro něj užívání léku přínosem a zlehčuje mu život, nebo naopak. Doporučuji všechny změny s lékařem konzultovat a vysazovat léky pod lékařským dozorem.
Marcela
Co si myslíš o lécích na psychiku? Jsou nezbytné, nebo se bez nich člověk obejde? Jsou škodlivé, nebo se dá jejich škodlivý vliv snést?
Má zkušenost říká, že léky na psychiku jsou důležité, záleží přitom na psychickém stavu duševně nemocného člověka. Já bych se bez nich neobešla, potřebovala jsem v akutním stavu uklidnit tělo a mysl, tudíž Neuroly i Rivotrily byly na denním pořádku, také antidepresiva přibyla. Postupem času, po odeznění nejhorších stavů, se množství léků snižovalo. Beru dodnes antidepresiva, ale jsem stabilizovaná a cítím se lépe. Bez nich bych akutní stavy neustála.
Marek
Co si myslíš o lécích na psychiku? Jsou nezbytné, nebo se bez nich člověk obejde? Jsou škodlivé, nebo se dá jejich škodlivý vliv snést?
Lidé se schizofrenií užívají antipsychotika celý život. Tlumí jim slyšení hlasů a halucinace, bez medikace se neobejdou - ba naopak ji potřebují, aby nemuseli být příliš často hospitalizováni. Já jakožto člověk trpící úzkostí a depresemi také potřebuji antidepresiva, abych vůbec mohl fungovat. Pomáhají mi zvládat deprese a problémy se spánkem. Žádná alternativní medicína nezabírala, tady už byly potřeba léky od psychiatra. Podle mého názoru jsou antidepresiva velice důležitým pomocníkem v boji s duševním onemocněním. Také je nevysazuji, jak se mi zachce, ale až psychiatr řekne, budu je vysazovat pod jeho dohledem. Ano jsou to léky škodlivé - hodně přiberete, je to zátěž pro tělo - ale bohužel jsou potřebné.
Marie
Co si myslíš o lécích na psychiku? Jsou nezbytné, nebo se bez nich člověk obejde? Jsou škodlivé, nebo se dá jejich škodlivý vliv snést?
Jednoduchá a jednoznačná odpověď na tyto otázky neexistuje. Každý člověk je jedinečnou bytostí, která reaguje individuálně jak na životní situace, které mohou být spouštěči psychického onemocnění, tak na nastavenou léčbu dané nemoci.
Můj názor je takový, že u některých psychických poruch lze průvodní projevy těchto onemocnění zvládnout i bez léků, avšak ne vždy to to člověk zvládne. Záleží na tom, jak tyto projevy omezují jeho každodenní život a vykonávání běžných činností. Někdy je nasazení prášků nezbytné, v takovém případě přínos nastavené medikace převyšuje její negativní účinky. Zejména u závažnějších psychických onemocnění se bez medikace mnoho lidí neobejde, člověk pak není schopen vůbec fungovat a žít kvalitní život. Kvalita života je dle mého názoru to nejdůležitější měřítko, zda medikaci nasadit či nikoli, samozřejmě s ohledem na celkový zdravotní stav (možné omezení užívat určité léky). Vždyť jaký by život byl, kdybychom ho museli přetrpět? Takže pokud je člověku lépe s léky, ať je bere.
Co se týká škodlivosti, myslím si, že by medikace měla být nastavena tak, aby její negativní dopad na celkový zdravotní stav člověka byl minimální. Uvažovat o škodlivosti bychom měli vždy „s rozumem“. Psychické a fyzické zdraví je potřeba udržovat v rovnováze, takže pokud vím, že mi léky pomáhají, avšak je zřejmé, že ovlivňují negativně mé zdraví, budu toto fyzické zdraví podporovat jiným způsobem. Vždyť buďme k sobě upřímní, kolik jiných hříchů, kterými si škodíme, vlastně máme?!