Napsal Fokusoviny.

Z Fokusovin, magazínu organizace Fokus Praha, vybíráme zajímavý rozhovor s odborníkem na psychiatrickou reformu Pavlem Novákem o jednotlivých krocích realizovaných v rámci transformace psychiatrické péče. Nejnovější číslo, ze kterého je tento článek, vyšlo v červenci 2019. Najdete ho na adrese https://www.fokus-praha.cz/cz/dokumenty/category/6-prazske-fokusoviny.

Co se dělo v poslední době v Reformě?
Budu mluvit za regionální koordinátory Reformy. Naším úkolem bylo zpracovat krajský plán péče o duševní zdraví na období 3 nejbližších let a s výhledem 10 let. Tyto plány mají 7 kapitol – řízení a koordinace, financování, sítě služeb, destigmatizace, vzdělávání, zapojování uživatelů a kvalita. Vzhledem k tomu, že jsme se zatím prioritně zabývali cílovou skupinou lidí se závažným duševním onemocněním (SMI – severe mental illness), tak plán reflektuje především oblast pro tuto cílovou skupinu. Oblast pro další skupiny bude nyní postupně následovat.

A jak je to s rozvojem sítě služeb?
Chceme, aby služby podporovaly a  umožňovaly žít lidem s  duševním onemocněním v  přirozeném prostředí, aby byly dostupné a efektivní a tvořily systém, aby byly zaměřeny na zajištění širokého spektra potřeb a  pomáhaly v  uplatňování práv uživatelů, aby podporovaly zotavení. To je rámcový cíl, ke kterému by měl nově nastavovaný systém služeb směřovat.
Klíčovým opatřením je pokrytí celé Prahy Centry duševního zdraví, a to ve výhledu 10 let. Vzhledem k tomu,že od června začalo fungovat CDZ pro Prahu 6 v rámci pilotního programu, máme v  Praze nyní 5 funkčních CDZ.
Dále působí v Praze 2 terénní komunitní sociální týmy a v horizontu 3 – 5 let by jich mělo být dalších 7. To znamená minimální navýšení o cca 50 úvazků. A do 10 let by se měly tyto týmy přeměnit v  plnohodnotná CDZ i se zdravotní složkou. MPSV přislíbilo zafinancovat rozvoj terénních služeb, hl.m.Praha proto požádalo MPSV o finanční prostředky na posílení kapacit těchto týmů. MPSV zároveň přislíbilo, že v novele zákona č. 108 o sociálních službách bude CDZ uvedeno jako samostatný druh služby. Plnohodnotné fungování CDZ také závisí na financování zdravotní části.
VZP se hlásí k financování CDZ, která projdou pilotním projektem. O  financování dalších CDZ v  Praze zatím VZP nejedná.

A jak je to s bydlením? Už se rozběhl avizovaný nový systém sociálního bydlení od Magistrátu?
Ano, nová pravidla pro poskytování sociálního bydlení již jsou Magistrátem schválena. Někteří klienti Fokusu Praha (asi 20) i dalších služeb již požádali o sociální byt, nyní čekají, až bude jejich žádost projednána Komisí MHMP.
Bohužel to vypadá, že ten schvalovací proces bude trvat několik týdnů až měsíců. Ale zase bude možné přechod do bytu dobře připravit. V „zabydlování“ budou pomáhat týmy podpory bydlení příp. CDZ
Nyní je schváleno navýšení sítě služeb bydlení v Praze v období 2019 - 2021 o cca 30 úvazků sociálních pracovníků. Ale MPSV jsme žádali o cca dvojnásobek. Pokud se do těchto sociálních bytů posunou klienti, kteří jsou dnes v chráněném bydlení, budou moci CHB využít klienti, kteří si zatím na sociální byt nevěří. Zároveň se většina služeb, které poskytují podporu v bydlení, domluvily na společném postupu při přijímání klientů do těchto služeb, aby klienti nemuseli obcházet všechny služby a podávat do všech žádosti.

A jak je to se zaměstnáváním?
Třetí klíčový prvek pro fungování v  běžném životě je možnost zaměstnání. V  rámci rozvoje sítě služeb počítáme s rozvojem modelu IPS (specifická metoda podporovaného zaměstnání – individual placement and support) o cca 30 úvazků, ale také podporu programů tréninku zaměstnání jako např. tréninkových kaváren. Začali jsme také hledat možnosti podpory sociálního podnikání ze strany Hl.m.Prahy. Na konferenci Sociální přínosy veřejných zakázek zazněla celá řada příkladů veřejných zakázek, které mají sociální dopad a  které realizují sociální podniky, které zaměstnávají osoby znevýhodněné na trhu práce. Magistrát Hl.m.Prahy však takové zakázky zatím běžně nevypisoval a nemá s  tím dost zkušeností, ale snad se to změní.
Paralelně se také sešla pracovní skupina pro zaměstnávání, které se účastnily neziskové organizace, ale také zástupci Úřadu práce.

A jak to bude s lůžky?
Akutní psychiatrická lůžka by výhledově měla být geograficky rovnoměrně rozložena tak, aby se zvýšila dostupnost péče pro všechny Pražany, zároveň by počet psychiatrických lůžek na jednom místě měl být omezen (uvažujeme o cca max. 120 lůžkách). Také by tato lůžka neměla být vyčleněna z běžného zdravotnictví, tak jak je to dnes v psychiatrických léčebnách. Integrace těchto lůžek do všeobecné nemocnice by kromě snížení stigmatizace měla také snížit náročnost řešení somatických problémů pacientů na psychiatrii. Aktuálně se se somatickými problémy pacientů PNB jezdí do ostatních nemocnic, vždy v doprovodu zdravotního personálu, který pak chybí na oddělení.
To je ale zatím hodně vzdálená budoucnost a je k tomu potřeba ještě hodně vyjednávání a příprav. Nicméně VZP je ochotná jednat o zřízení psychiatrických oddělení ve všeobecných nemocnicích.
Na čem je obecně shoda, je to, že by v Praze mělo být výhledově 400 – 600 akutních psychiatrických lůžek. To vychází z doporučení WHO, cca 40 lůžek na 100.000 obyvatel. I k tomu bude potřeba ujít velký kus cesty, nicméně bychom k  tomu chtěli v  průběhu podzimu ustavit speciální pracovní skupinu. Aktuálně je v Praze 411 akutních lůžek, včetně lůžek pro děti.

Bude se tedy počet lůžek v PNB snižovat?
Jednoznačně, nyní vyjednáváme, o kolik lůžek je možné redukovat stav v PN Bohnicích. Já a komunitní služby jsme ambicioznější, mluvíme o redukci až o 130 lůžek během 3 let, ředitel PNB Martin Hollý je opatrnější, hovoří o redukci cca 50 lůžek. A ten rozdílný pohled je poměrně logický. Ředitel PNB musí uvažovat také v ekonomickém kontextu, vzhledem k tomu, že PNB je financovaná především za obsazené lůžko, redukcelůžek přinese nemocnici nižší výnos, ale zároveň po nějakou dobu nese stále stejné náklady. A to si jako správný hospodář ředitel nemůže dovolit. O  tom, jak psychiatrickým nemocnicím saturovat tento ekonomický propad se nyní intenzívně jedná. Druhá rovina je samozřejmě ta lidská, nemocnice nechce propouštět pacienty, kteří nemají kam jít a nemají zajištěnou podporu. Je pravda, že pacienti, kteří jsou v PNB dlouhodobě hospitalizováni (z cenzu ze září 2018 vyšlo, že to bylo 279 pacientů déle než 6 měsíců, a z toho 68 déle než 5 let) mají často i  somatické problémy, nemají finanční příjem, někteří mají soudně nařízenou ústavní péči.
Reálně ale minimum dlouhodobě hospitalizovaných pacientů má tak velké psychiatrické problémy, aby museli být permanentně hospitalizováni. Potřebují zejména podporu v sociální oblasti, pomoc v soběstačnosti a  sebeobsluze. Často potřebují permanentní podporu nebo alespoň dohled.
Tito klienti jsou nyní postupně navazováni na terénní komunitní služby, které s nimi začínají pracovat na tom, aby mohli Bohnice opustit, společně s personálem na oddělení mapují sociální zázemí, vlastní potenciál klientů a možnosti fungování v běžné komunitě.
A dnes již máme příklady, kdy se to daří, jen letos opustilo PNB do komunitních služeb více než 40 klientů.
Musím říci, že se spolupráce mezi komunitními službami a  Psychiatrickou nemocnicí Bohnice permanentně zlepšuje a také dostává více systém. Určitě by tomu ještě pomohla větší kapacita pro tuto spolupráci na obou stranách, vzdělávání ve společné práci zaměřené na individuální plánování, zotavení, vzájemné stá že, apod.

Pokryjí ale CDZka všechny případné krizové situace v Praze?
To určitě ne, jednak nejsou CDZka ještě po celé Praze a také nejsou v  plné personální kapacitě. Ale i  tak bude potřeba mít zajištěnu krizovou pomoc. V  tuto chvíli ji poskytují jen RIAPS a CKI v Bohnicích a terénní krizový tým FP a DS Ondřejov. Každá služba je zaměřena trochu na jinou cílovou skupinu, každá májiné způsoby práce, navíc nejsou tyto služby dostatečně koordinované. K tomu by se měl postupně pilotovat tým časných intervencí. Ale i tak to bude asi znamenat určité posílení krizových služeb.

Copyright © 2024 - Spolek KOLUMBUS