Plzeňská organizace Ledovec zorganizovala konferenci určenou (nejen) sociálním pracovníkům. Jejím hlavním tématem bylo takzvané zotavení, tedy stav, kdy lidé s duševní nemocí začnou žít maximálně spokojený, nadějeplný a přínosný život přes všechna omezení způsobená nemocí. U této přiležitosti organizace vydala speciální číslo svého časopisu Ledovky, který přinesl informace o nejzajímavějších programových bodech. Z časopisu, který najdete na adrese www.ledovec.cz/novinky-ledovec/item/173-ledovky-konference, vybíráme nejzajímavější úryvky.
Přednášky
Co je Recovery?
Recovery, česky zotavení, je jedinečný a individuální proces. Je to klientova cesta. Profesionál může být vnímán jako průvodce na této cestě, a to – pokud možno – po co nejkratší dobu. Zároveň však má pomáhat tak dlouho, dokud je to zapotřebí. Diagnóza a způsob uzdravování klienta závisí na tom, jaké byly stanoveny cíle, na klientově povaze a na tom, v čem se sám cítí dobře. Postupuje se od toho, co je slabé, k tomu, co je pevné.
René Keet je psychiatrem a ředitelem holandského komunitního centra pečujícího o duševní zdraví, s názvem GGZ-Noord-Holland-Noord. Je v čele organizace FIT Academy, která stojí na principech flexibility, inovativnosti a upřednostňování péče ambulantní před lůžkovou. Poskytuje také výcvik, e-learning a hodnocení služeb, podporuje mezinárodní reformu péče o duševní zdraví v komunitním rámci. Je předsedou Evropské sítě komunitních služeb pro duševní zdraví (EuCoMS, www.eucoms.net).
Workshopy
Zotavení v reformě psychiatrie v ČR
Reforma péče o osoby s duševním onemocněním v ČR je proces, jehož počátky sahají do devadesátých let minulého století. V té době začal rozvoj komunitních služeb, povětšinou pod zastřešením NGO a financování z rozpočtů na sociální služby. V těchto zařízeních byla rozvíjena kultura na klienta orientované péče v duchu principů zotavení. Oblast zdravotních služeb zůstávala dlouhodobě bez podstatnějších změn, s dominancí lůžkové péče ve velkých psychiatrických léčebnách s hierarchickým, dominantně medicínsky orientovaným přístupem. Nyní prožíváme dobu, kdy dochází k propojování dvou dlouhodobě oddělených, někdy i ne zcela vzájemně přátelských světů. Aktuálně hlavním nositelem tohoto proces jsou CDZ. Postupně dochází k nové kultuře spolupráce lůžkových a komunitních služeb. Změna financování lůžkové péče postupně vede i ke změně chování těchto služeb ve smyslu orientace na akutní péči a větší potřebu spolupráce s mimolůžkovými zařízeními. Dle akčního plánu by do roku 2030 mělo vzniknout 100 CDZ a desítky podobných týmů pro další klientské skupiny. Kapacita psychiatrických nemocnic by se měla snížit o 2/3. Podstatná je nejen změna struktur (kde je péče poskytována), ale změna kultury a změna myšlení. V tomto před námi leží asi největší úkol a největší dobrodružství: myšlenky a principy na zotavení orientované péče uvést do skutečnosti.
Jan Pfeiffer v oboru péče o duševní zdraví pracuje bezmála 38 let. Jako psychiatr pracoval jak v lůžkových, tak komunitních zařízeních, a to jak v ČR, tak v UK. Byl zakládajícím ředitelem sdružení Fokus, zakládajícím ředitelem Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. Opakovaně pracoval jako expert – poradce pro problematiku psychiatrické reformy na MZ. Byl zapojen do mnoha zahraničních projektů zaměřených na transformaci ústavní péče. Pracoval jako expert v Children High Level Group (později Lumos-UK). Byl členem CPT komise Rady Evropy (Strasbourg), předsedou Evropské Expertní skupiny pro deinstitucionalizaci (Brusel), předsedou Mental Disability Advocacy Centre. Dlouhodobě pracuje jako senior consultant organizace Mental Health Europe.
EUCOMS - co to je a o co usiluje
Síť evropských služeb pro komunitní péči o duševní zdraví (EuCoMS, www.eucoms. net) pracuje na propagaci, sledování, hodnocení a na podpoře implementace kvalitní komunitní péče o duševní zdraví (CMHC) v Evropě i mimo ni. Cílem této sítě je učit se od sebe navzájem prostřednictvím mezinárodních výměn a podporovat lidská práva v oblasti péče o duševní zdraví.
PLD, odd. 25
Volně uspořádané vzpomínky, již částečně zkreslené časem, na založení a funkci oddělení 25 v Psychiatrické léčebně Dobřanech v 80. letech minulého století. Oddělení 25 nabízelo model komplexní terapie psychóz v dobře převažující farmakoterapie a režimových uspořádání uzavřených oddělení psychiatrických léčeben. V době normalizace a kontroly „deviantního“ chování bylo jakýmsi punkově novo-vlnným předobrazem socioterapeutických snah dneška v konceptu recovery. Odd. 25 mělo také ambice vytvořit denní sanatorium pro nemocné s funkční psychickou poruchou, tedy rozvoj extramurální péče ve třech fázích, realizovala se pouze fáze první.
Stanislav Kudrle, v letech 1978-1987 sekundární lékař v PL Dobřany se významně podílel na vytváření konceptu komplexní psychiatrické péče pro lidi s psychózou na odd. 25. V dalších letech se věnoval léčbě závislostí. Zasloužil se o rozvoj adiktologických služeb v Plzeňském kraji jako psychoterapeut a jako supervizor.
