Napsala Mgr. et Mgr. Barbora Lacinová
Výzkumný problém: Jaká je pracovní, sociální a rodinná situace lidí s duševním onemocněním, kteří jsou členy Klubu Mosty?
Cílem práce je zjistit, jaká je pracovní, sociální a rodinná situace lidí s duševním onemocněním, kteří jsou členy Klubu Mosty.
V obecné části sleduji základní charakteristiky osob jako je pohlaví, věk, vzdělání, doba léčby s duševním onemocněním, diagnóza, charakteristika průběhu onemocnění.
V teoretické části uvádím jednotlivé poznatky o duševních nemocech, které se nejvíce vyskytovaly mezi členy odpoledního Klubu Mosty při Fokusu Praha z.ú..
V praktické části kvantitativního výzkumu prostřednictvím sběru dat dotazníkovou metodou u lidí s duševním onemocněním budu zjišťovat, jaká je pracovní, sociální a společenskou situace člověka s duševním onemocněním, který je návštěvník odpoledního Klubu Mosty. V oblasti sociálních vztahů budu hodnotit sourozenectví, partnerství, přátelství a vztahy s rodinou. Důležitá pro tuto danou cílovou skupinu je práce, která může mít pozitivní, ale např. také negativní charakter.
Metoda výběru výzkumného vzorku
Pro náš výzkum jsem si zvolila metodu záměrného (účelového) výběru souboru. Kritérium pro výběr do výzkumného vzorku bylo, že se jedná o lidi s duševním onemocněním, kteří jsou návštěvníci odpoledního Klubu Mosty při Fokusu Praha a byli ochotni se do tohoto výzkumu zapojit. Jako den pro sběr dat jsem zvolila pondělí, kdy do klubu přichází obvykle nejvíce osob po třídenní provozní pauze. Tyto osoby byly oslovovány na místě, kdy dobrovolně souhlasili s vyplněním dotazníku pro výzkumné účely. Celkový počet návštěvníků klubu v tento den bylo 21 osob. Jeden muž odmítl dotazník vyplnit bez udání důvodu a jeden muž přišel při mém odchodu z klubu. Do výběrového vzorku jsem zařadila 19 osob s duševním onemocněním s nejčastější diagnózou schizofrenie, ve věku od 25-52 let, kteří navštěvují pravidelně svého psychiatra nebo jsou hospitalizováni v Psychiatrické nemocnici Bohnice, užívají pravidelně léky a navštěvují Klub Mosty. Tento vzorek je roven 4/5 celkového počtu členů Klubu Mostů. Domnívám se, že lze zobecnit výsledky na celou populaci členů Klubu Mostů.
Metody sběru dat a analýza dat
Jako metodu sběru dat jsem pro výzkum použila dotazník, který byl tvořen uzavřenými (strukturovanými) i polouzavřenými položkami. Výsledky získaných dat z dotazníku budou uvedeny poměrem hodnot.
Sběr dat byl uskutečněn v dubnu 2018 v odpoledním klubu Mosty při Fokusu Praha, kde byl dotazník předložen uživatelům v tištěné podobě. Dotazník byl anonymní, dobrovolný, samostatný a skládá se z 26 otázek. Na základě jeho vyhodnocení je třeba zohlednit aktuální stav respondentů. Výsledky mohou být ovlivněny momentálním zdravotním stavem i intelektuálními schopnostmi respondentů.
V praktické části kvantitativního výzkumu jsem hodnotila data získaná dotazníkovou metodou u lidí s duševním onemocněním, kteří jsou členy Klubu Mosty.
TYP VÝZKUMU
Výzkumník nezatajuje, že dělá výzkum a participuje na životě skupiny. Míra identifikace i pravděpodobnost rozumět skupině je značná. Zde je nezbytné neztratit odstup objektivního vědeckého pozorovatele.1Při němž se sbírají data především u marginalizovaných skupin, které jsou spíše na okraji společenského dění.2
Vytýčení výzkumného problému
Na základě teoretických znalostí vyplývá, že duševní onemocnění ovlivňuje osoby v těchto oblastech: sociální vztahy (rodina, partnerství, přátelé), pracovní uplatnění i společenský život.
Cíl výzkumu
Cílem mé výzkumné práce je ukázat, jaká je pracovní, sociální a rodinná situace lidí s duševním onemocněním, kteří jsou členy Klubu Mosty.
Metoda výběru výzkumného vzorku
Pro náš výzkum jsem si zvolila metodu záměrného (účelového) výběru souboru. Základním prvkem jsou všechny osoby žijící v ČR s duševním onemocněním.
V rámci předvýzkumu jsem kontaktovala 19 osob ze svého okolí, které trpí závažnou duševní chorobou a byli ochotni se podělit o své životní skutečnosti. Tento výběr byl založen na přátelských vztazích mezi tazatelkou a respondenty, i když trpěli závažnou duševní chorobou, jejich vzdělání bylo především středoškolské a vysokoškolské, většinou pracovali, byli v manželském nebo partnerském vztahu, měli děti a přátele. Nejčastější diagnózou je schizofrenie, ve věku 25-72 let. Tato skupina je připomenuta v závěru výzkumu, jako jedna ze skupin při rozdělení osob s duševním onemocněním.
Kritérium pro výběr do výzkumného vzorku bylo, že se jedná o lidi s duševním onemocněním, kteří jsou návštěvníci odpoledního klubu Mosty při Fokusu Praha. A byli ochotni se do tohoto výzkumu zapojit. Do výběrového vzorku jsem zařadila 19 osob s duševním onemocněním s nejčastější diagnózou schizofrenie, ve věku od 25-52 let, kteří navštěvují pravidelně svého psychiatra nebo jsou hospitalizováni v Psychiatrické nemocnici Bohnice, užívají pravidelně léky a navštěvují klub Mosty.
Metody sběru dat a analýza dat
Jako metodu sběru dat jsem pro výzkum použila dotazník, který byl tvořen uzavřenými (strukturovanými) i polouzavřenými položkami. Výsledky získaných dat z předvýzkumu i výzkumu budou uvedeny v poměrech.
Sběr dat v předvýzkumu byl uskutečněn v únoru a březnu 2018 a samotný výzkum byl uskutečněn v dubnu 2018 v odpoledním klubu Mosty při Fokusu Praha, kde byl dotazník předložen uživatelům v tištěné podobě. Dotazník byl anonymní, dobrovolný, samostatný a skládá se z 26 otázek. Anonymizace byla zaručena vkládáním vyplněných dotazníků do uzavřené schrány, která měla charakter urny a byla otevřena až v rámci hodnocení tazatelkou v jejím soukromí. Na základě vyhodnocování dotazníků je třeba zohlednit aktuální stav respondentů. Odpovědi v dotaznících mohou být ovlivněny nejen momentálním zdravotním stavem, ale i intelektuálními schopnostmi respondentů.
Prezentace získaných dat z výzkumu
Ve výzkumu bylo analyzováno 19 dotazníků osob s duševním onemocněním z volnočasového Klubu Mosty, kde jsou organizováni především lidé z Psychiatrické nemocnice Bohnice a lidé po hospitalizaci. Z celkového počtu osob odpovědělo 9 mužů a 10 žen. Počet dle jednotlivých pohlaví byl proto celkově vyrovnaný. Téměř polovina respondentů byla ve věku 36 – 50 let. Jedna třetina osob vystudovala střední školu bez maturity, téměř jedna třetina měla základní vzdělání a jedna třetina střední školu s maturitou. Nejrozšířenějším duševním onemocněním mezi návštěvníky tvoří schizofrenie, která se vyskytovala v necelé polovině případů. Také doba onemocnění, kterou se daní respondenti léčí, v 8 případech (tj. necelá polovina osob) odpovídá 16 – 20 letům života s nemocí. Osoby s duševním onemocněním z našeho souboru trpí nejčastěji depresí, paranoiou, nedostatkem spánku a úzkostí ve shodném poměru jako jedna pětina osob. Více než tři čtvrtiny osob jsou členy samotného Klubu Mosty a dochází pravidelně na odpolední program. Aktuálně nepracuje více než polovina osob, která uvádí, že příznaky nemoci jí neumožňují návrat do práce. Třetina osob pracuje na částečný pracovní úvazek z důvodu onemocnění a sdělila svému zaměstnavateli, že trpí duševním onemocněním. Tato třetina osob uvádí, že práce má pozitivní charakter na jejich život. Tři čtvrtiny osob nepotřebovaly ke svému zotavení po hospitalizaci pečovatele. O své nemoci v souvislosti s prací uvádí necelá polovina osob, že svému zaměstnavateli nesdělovala důvod své nemoci, protože to považuje za svoji soukromou věc. V otázce bydlení téměř třetina osob odpověděla, že žije sama, má partnera a necelá třetina, že žije se svými rodiči. Rodinná problematika tvoří další samostatnou část výzkumu a téměř tři čtvrtiny respondentů odpovědělo, že jim rodina nepomáhá, nebo spíše nepomáhá, přesto však pomoc rodiny téměř tři čtvrtiny osob vyhledávají, nebo spíše vyhledávají. Polovina osob souhlasí a též polovina osob nesouhlasí s výrokem, že se v rodině často hádají. Také téměř čtyři pětiny osob má sourozence, přesto však jim tito sourozenci ze tří čtvrtin nepomáhají. Velký rozdíl mezi předchozími hodnotami zaznamenáváme však ve vztahu k přátelství, kde tři čtvrtiny osob s duševní nemocí mají přátele a také jim pomáhají. Své přátelství si utužují právě především v klubu Mosty a téměř tři čtvrtiny osob tento klub berou jako příležitost chodit do společnosti.
DISKUSE
Ve srovnání s normální společností bychom našli řadu odlišností. Každý člověk většinou touží po vzdělání, rodině, dobrých vztazích, odpovídajícímu zaměstnání a vhodném bydlení. Určité srovnání s naším souborem je možné nalézt u dvou souborů duševně nemocných osob. Vymětalová ve své práci uvádí, že v jejím souboru byla polovina osob žijících v Brně a navštěvujících Centrum denních služeb, kde největší část souboru jsou uživateli Sdružení Práh, kteří se také léčili přibližně 16 let. Udává, že počet hospitalizací a jejich délka má dopad na sociální izolaci, na omezení v oblasti práce a na narušení v komunikaci, že z celkového počtu 50 dotázaných si převážná většina přeje nalézt partnery, chce samostatně bydlet a mít práci. Více než polovina osob je bez přátel, téměř tři čtvrtiny bez partnera, necelá polovina osob mají přátelé a známé. Uvádí, že více než třetina souboru pracuje na chráněném místě, popř. v chráněné dílně a dvě třetiny jsou bez práce.3 Na rozdíl od jejího souboru lidé v odpoledním Klubu Mosty mají mnohem více přátel, kteří jim pomáhají. Také v Klubu Mosty je vyšší procento lidí, kteří pracují.
Dále Vymětalová uvádí, že lidé s duševním onemocněním nalézají velkou pomoc a podporu v sociálních službách, zejména u odborných pracovníků.4 S danou situací bych souhlasila, neboť i členové Klubu Mosty nalézají pomoc sociálních pracovníků zastřešující organizace Fokus Praha z. ú., působící pro duševně nemocné působící na řadě míst v ČR, v našem případě v Praze.
Nemohu však souhlasit s Lískovcovou, že lidé s dlouhodobou duševní diagnózou mají minimum sociálních kontaktů, neboť žijí většinou sami, separovaní od ostatních. Lískovcová uvádí, že pro osoby s duševním onemocněním není až tak příliš těžké dostat se do stavu společenské izolace, neboť jejich nemoc jim klade překážky v budování mezilidských vztahů, nebo dokonce stojí za ztrátou v minulosti vytvořených vazeb. Při výzkumu zjistila, že pouze jeden respondent žije s partnerkou a s tou se seznámil během pobytu v PL. Dále z výzkumu vyplynulo, že pouze dvě respondentky mají přátele, s kterými udržují pravidelné styky. Zbylí dva respondenti mají omezený okruh přátel, a to ještě jenom mezi ostatními klienty z Fokusu.5 Domnívám se, že právě popisuje třetí skupinu osob s duševním onemocněním, kam řadím osoby žijící se svými rodiči či dlouhodobě v nemocnici, nebo jsou dlouhodobě mimo společnost, a kteří mohou být opravdu zcela zbaveni společenských kontaktů. Jsou to lidé z Fokusu Písek, o. s. – v pobočce ve Strakonicích.
Lidé z volnočasového Klubu Mosty berou svoje přátele zcela přirozeně, i když jsou to také návštěvníci klubu a nečiní rozdílu mezi zdravými a nemocnými přáteli. Dalším dílčím okruhem výzkumu Lískovcové bylo zjistit, zda duševní onemocnění nějak ovlivňuje pracovní oblast života nemocné osoby. Popisuje, že lidé s duševním onemocněním se často musí potýkat s poruchami pozornosti, emocí, sebeprožívání a vztahování se k ostatním lidem, což někdy vede k dílčí nebo úplné ztrátě schopnosti pracovat. Z odpovědí respondentů zjistila, že všichni čtyři před zjištěním duševního onemocnění pracovali, poté už nikdo. Tři respondenti si mysleli, že jejich nemoc je omezuje v pravidelné pracovní činnosti.6 Zjištěná data jsou v rozporu s daty našeho souboru, kde se lidé z Klubu Mosty alespoň v polovině případů snaží pracovat.
