Projekt Destigmatizace usiluje o zmírnění stigmatizace a diskriminace lidí s duševním onemocněním. Snaží se zlepšit přístup veřejnosti k duševnímu zdraví. Za projektem stojí iniciativa Na Rovinu. Slavomíra Pukanová je specialistkou iniciativy v oborech destigmatizace a Public relations.
Můžete stručně představit svou organizaci, o co se snažíte?
Podle dostupných údajů prožije duševní onemocnění v Česku ročně každý pátý člověk. Tito lidé čelí nesnázím zdravotní i sociální povahy. Jedním z nejzávažnějších problémů sociální povahy je právě stigmatizace, která vede k vyloučení a znevýhodnění v mnoha oblastech.
Iniciativa NA ROVINU vznikla v rámci projektu Destigmatizace, který je součástí reformy péče o duševní zdraví. Usiluje o snížení stigmatizace a diskriminace lidí s duševním onemocněním a zlepšení gramotnosti a přístupu k duševnímu zdraví. V rámci projektu vytváříme vzdělávací programy pro cílové skupiny, jako jsou zdravotníci, pracovníci poskytovatelů sociální služeb, veřejnou správu, ale i samotní lidé se zkušeností s duševním onemocněním či jejich rodinní příslušníci. Samostatnou kapitolou naší činnosti je organizování atraktivních osvětových akcí pro široké okolí vznikajících center duševního zdraví.
Myslíte, že je fajn, když lidé trpící psychickou poruchou o svých problémech hovoří? Nabízíte lidem nějakou platformu, přes kterou mohou prezentovat svůj příběh?
Ukazuje se, že nejlepší cestou jak o oblasti duševního zdraví informovat, je zprostředkovat zkušenosti lidí s duševním onemocněním veřejnosti. Konkrétní příběhy konkrétních lidí mohou napomoci srozumitelnější komunikaci o duševním zdraví a nemoci a pomáhají zmírňovat strach z neznámého, který ve společnosti panuje.
Velice oceňujeme, když nám lidé své příběhy posílají. Každý příběh také ukazuje, že za obecnými pojmy a diagnózami se skrývá velká rozmanitost – každý se s nemocí vyrovnával jinak, každý se setkal s jinými reakcemi okolí, u každého měla nemoc trochu jiný průběh atd.
Na webových stránkách www.narovinu.net je jednoduchý návod, jak svůj osobní příběh sepsat a zpřístupněn elektronický formulář pro jeho zaslání. Příběhy pak využíváme v rámci jednotlivých školení i na sociálních sítích jako příklady zotavení, naděje a motivace pro ostatní lidi s duševním onemocněním a jejich okolí.
Stojíte za projektem Destigmatizace. V čem všem zhoršuje nemocným kvalitu života právě stigmatizace?
Z dosavadních výzkumů vyplývá, že stigma může pro lidi s duševním onemocněním dokonce představovat závažnější problém nežli projevy nemoci samotné. Stigma vede k sociálnímu vyloučení, které spočívá v nedostatku sociální podpory lidí s duševním onemocněním, a to i ze strany nejbližšího okolí, diskriminaci při shánění zaměstnávání nebo bydlení. Stigma také zamezuje včasnému vyhledání pomoci, a tedy snižuje naději na plné zotavení. Někdy může být u člověka s duševním onemocněním právě stigmatizace jednou z příčin sebevraždy. Z epidemiologických šetření vyplývá, že lidé s duševním onemocněním umírají dříve nežli zbytek populace. Roli hraje jak snížená ochota vyhledat pomoc, tak problém podceňování somatických problémů lékaři, kteří symptomy somatických onemocnění připisují duševnímu onemocnění a nedochází tedy k poskytování adekvátní péče.
Hledáte dobrovolníky, kteří by Vám mohli pomoci při Vaší práci? A můžou se Vám připojit i lidé s duševní poruchou, kteří chtějí pozměnit pohled společnosti na jejich nemoc?
Dobrovolníky a podporovatele uvítáme v iniciativě NA ROVINU velmi rádi. Možností jak se zapojit je celá řada. V případě organizací je možnost stát se partnerem při organizování destigmatizačních akcí a kampaní, spolupořadatelem filmového festivalu Na hlavu (www.festivalnahlavu.cz) nebo kampaně Týdnů pro duševní zdraví (www.tdz.cz). Jednotlivci se můžou stát ambasadory a sdílet svůj příběh, nebo i lektory vzdělávacích programů. To samozřejmě platí i pro lidi s vlastní zkušeností nebo jejich rodinné příslušníky. Více podrobností o možnostech zapojení naleznete na našem webu v záložce: Zapojte se.
Co považujete za největší úspěch své dosavadní činnosti?
Velkou destigmatizační akcí pro širokou veřejnost byl filmový festival o duševním zdraví Na hlavu. Prostřednictvím filmů doplněných přednáškami odborníků, besedami, semináři a dalším doprovodným programem festival přibližuje oblast péče o duševní zdraví, spánku, sexuality, umění, drog, virtuální reality a mnoho jiného. V průběhu několika dní na začátku února 2019, 3. ročník festivalu navštívilo víc než 2 a půl tisíc diváků.
Další důležitou oblastí je podpora hnutí lidí se zkušeností s duševním onemocněním, tzv. uživatelského hnutí. Daří se nám v jednotlivých regionech napříč celou ČR motivovat lidi s vlastní zkušeností do zapojování do platforem, které se zasazují o změnu systému péče o duševní zdraví na lokální úrovni a prosazují zájmy lidí s duševním onemocněním.
A v neposlední řadě je úspěchem to, že se po dlouhé fázi přípravy školících programů, konečně přistupuje k samotné realizaci školení pro zdravotníky, veřejnou správu, lidi s duševním onemocněním i jejich rodinných příslušníků.
Na svém webu píšete o tzv. Uzdravení? Co to přesně znamená? A je podle Vás možné duševní nemoc úplně vyléčit?
Uzdravení nebo Zotavení (recovery) je velice individuální proces u každého jednotlivce, takže je těžké tento pojem všeobecně definovat. My ho vnímáme tak, jak jej formuluje profesor William Anthony nebo na konkrétních příkladech popisuje americký psychiatr Mark Ragins ve své knize Cesta k zotavení. Ve zkratce: zotavení není o tom, zbavit se všech symptomů duševního onemocnění, ale naučit se žít navzdory nesnázím plnohodnotný a spokojený život a seberealizovat se v tom, co nás naplňuje.
Jaké jsou hlavní a nejškodlivější mýty Čechů ohledně duševních nemocí?
Těch mýtů a polopravd o duševních onemocněním a lidech, co s nimi mají nějakou zkušenost, koluje ve společnosti mnoho. Za nejvíc škodlivé považujeme ty, na jejichž základě jsou tito lidé nejvíc diskriminováni a vylučováni ze společnosti. Takže jsou to mýty o agresivitě, neschopnosti či nechuti pracovat, o tom, že lidé by měli být léčeni v izolaci. Je nám ale jasné, že tyto mýty pramení z neznalosti, ze slabé informovanosti o tématu duševního zdraví. Péči o tělesné zdraví se už od základní školy věnuje velká pozornost, duševní zdraví je téma opomíjené a efektivní prevence a osvěta o něm v podstatě neexistuje.
Myslíte, že v západních zemích je pohled na lidi s duševní poruchou příznivější než u nás?
Nemáme konkrétní výzkumy k míře stigmatizace ve všech západoevropských zemích. Na základě studie, která porovnávala postoje obecné populace vůči lidem s duševním onemocněním v ČR a v Anglii, jednoznačně vyplynulo, že situace u nás je podstatně horší. Vyplynulo z ní například, že jenom 30 % dotázaných v ČR by nevadilo mít za souseda člověka s duševním onemocněním, jenom 34 % by nevadilo mít člověka s duševním onemocněním za kamaráda. Nejsou to příznivá čísla. Ještě významnější je fakt, že na základě stigmatizujících postojů pak následně dochází k samotné diskriminaci lidí s duševním onemocněním v mnohých oblastech, například v přístupu k zaměstnání, ke studiu, bydlení či lékařské péči.
Myslíte si, že film Čistá duše nějak pozitivně ovlivnil postoj veřejnosti k duševním nemocem?
Je zřejmé, že televize i filmy ovlivňují mínění populace výrazně. V dnešní době nabízejí média obraz člověka s duševním onemocněním převážně v negativních souvislostech, buď jako agresivního nebo podivínského jedince, který se většinou nedokáže postarat sám o sebe, nedokáže mít normální rodinu a naplněný život. Proto je určitě každá snaha o objektivní a vyvážené informování velmi důležitá. To, že film Čistá duše přinesl divákům pohled na člověka, který má závažné duševní onemocnění, ale je zároveň geniálním matematikem, může pomoct si názor trochu upravit. Přitažlivou formou vyvrací jeden z mýtů, a to ten, že duševní onemocnění ovlivňuje intelekt člověka, případně, že se tato onemocnění inteligentním lidem vyhýbají. Přitom, jak víme, v tomto jsme si skutečně všichni rovni. Duševní onemocnění může potkat kohokoliv z nás.
