Odborníci v oblasti sociální péče adresovali Ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové dvě výzvy. Jednota pro deinstitucionalizaci (JDI) ji požádala, aby odložila připravovanou novelu zákona o sociálních službách, která komplikuje přesun pacientů z ústavů do komunitní péče. Fokus Praha ji vyzval ke změně postoje ohledně koronavirových opatření - nemocní starší padesáti let totiž nemají dočasně přístup k některým sociálním službám.
Nová právní úprava fungování sociálních služeb, kterou se na začátku května zabývala poslanecká sněmovna, upřednostňuje péči o znevýhodněné v ústavních zařízeních a omezuje ji v komunitě a v domácím prostředí. Akademici a odborné instituce, konkrétně Jednota pro deinstitucionalizaci, Aliance pro individualizovanou podporu, Platforma pro sociální bydlení a Asociace vzdělavatelů v sociální práci, společně Maláčovou vyzvali ke stažení připravované novely. Dále ji požádali o změnu systému fungování sociálních služeb a k naplňování závazků vyplývajících z přijetí Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Politika ministryně by měla vést k investování do komunitních služeb, k podpoře pečujícím osobám, k omezení investic do výstavby ústavů a k zastavení přijímání lidí do takových zařízení.
„Situace během pandemie jen zaostřila rizika a nedostatky zastaralého systému sociálních služeb a míru ohrožení, kterému jsou vystaveni lidé v ústavech. Po letech upozorňování a podnětů žádáme ministryni o restart deinstitucionlizace. Je třeba ukončit nevyhovující systém ústavní péče a podpořit rozvoj komunitních sociálních služeb zohledňujících individuální potřeby jejich uživatelů,“ uvedla Terezie Hradilková, předsedkyně JDI, metodička změn v sociálních službách. Podle organizace Fokus Praha by nový zákon měl být v souladu s probíhající Reformou péče o duševní zdraví.
Novela, kterou se poslanci zabývali, jde v několika bodech proti deinstitucionalizaci. „Obracíme se na Vás, protože jsme silně znepokojeni situací v sociálních službách a zastavením jejich deinstitucionalizace,“ napsali autoři prohlášení. Organizace spolu s akademiky vyzvaly Maláčovou, aby nepředkládala novou podobu Zákona o sociálních službách ve stávající podobě. Místo toho má připravit novelu, která bude respektovat právo lidí se znevýhodněním na nezávislý způsob života a na zapojení do společnosti. V současnosti jsou lidé v ústavech vystaveni segregaci a nemají adekvátní zdravotní péči. Zařízení nerespektují jejich potřeby a práva daná zákony.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zrušilo některá opatření zavedená v rámci boje s pandemií koronaviru a od 25. května obnovilo některé druhy sociálních služeb. V pokynech ministerstvo ale stanovilo, že poskytování sociálně aktivizační služby nelze provádět u klientů starších 50 let. Na toto omezení zareagoval otevřeným dopisem výkonný ředitel Fokusu Praha Jan Sobotka, který uvedl: „obávám se, že dodržování pokynů MPSV v sociálních službách pro lidi s duševním onemocněním může výrazně zhoršit jejich sociální izolaci a zdravotní stav. Navíc, zvláště u osob nad 50 let, může mít neposkytnutí sociální služby až diskriminační charakter.“
Lidé se mohou k otevřenému dopisu přidat v rámci on-line petice. „Pokud si stejně jako my myslíte, že aktuální postup MPSV je (nejenom) pro lidi s duševním onemocněním diskriminační a může výrazně zhoršit jejich sociální izolaci a zdravotní stav, podpořte níže uvedený otevřený dopis,“ napsali autoři petice, kterou zájemci naleznou na adrese https://www.petice.com/oteveny_dopis_ministryni_jan_malaove_ohledn_doporueneho_postupu_mpsv_pro_poskytovani_nkterych_druh_socialnich_slueb_od_25_5_2020
