Napsal Jan Lorenz
Organizace Green Doors vydala u příležitosti oslav dvaceti let kavárny V. kolona speciální vydání novin Deník V. kolony, který zachycuje historii tréninkové kavárny pro lidi s duševním onemocněním. Noviny naleznete na stránkách neziskové organizace. S laskavým svolením přebíráme článek doktora Jana Lorence,, který byl napsán v roce 2008.
Od dob Pinelových, který osvobodil blázny z řetězů, se v civilizovaném světě rozvíjí humanistické úsilí o další osvobození lidí se závažným duševním onemocněním.
I nám zdravým se poštěstilo osvobodit se od totality, což je největší politický dar, kterého se nám mohlo dostat. Od té doby zakoušíme, co obnáší svoboda. Učíme se také, jak s ní nakládat a jak ji udržovat. Avšak co s nesvobodou, kterou si všichni nosíme kdesi uvnitř a která nás odděluje od chorých spoluobčanů? Co s nesvobodou danou hlubokými předsudky, které se nám vryly do morku kostí nebo s nesvobodou, která vyvěrá z partikulárních skupinových zájmů?
V rámci osvobozování závažně duševně nemoných hraje vedle pokroku v medicínské péči zásadní roli také humanizace péče, jejíž hlavním činitelem není péče medicínská, která v současném pojetí neumenšuje odcizení a nesvobodu, ale sociálně rehabilitační aktivity, které otevírají pacientů cestu od lůžka, připravují jim půdu pro vybudování prvních pevných ostrůvků v ohrožujícím světě za zdí.
„Kavárny na půl cesty“, které představují jednu z takových sociálně-rehabilitačních aktivit a které šťastně spojují tréninkové pracovní podmíky se sociální rehabilitací, která tu probíhá až bezděčně – jde přeci o místo setkávání s druhými a pacienti tak musí být ve stálém kontaktu s neznámými lidmi. Tato práce tedy směřuje přímo proti nezdravé tendenci pacientů k sociálnímu stažení, v kterém jsou za léta nemoci bezpečně uhnízděni. Pátá kolona má navíc další devizu – vtahuje do areálu lidi z okolí, je ostrůvkem pozitivní deviace ve světě chorých, což podobně jako akce Mezi ploty, obrušuje výšku zdí mezi chorým a zdravým světem. Tento pohyb je komplementární k léčebnému pohybu – tedy zdravé tendenci pacientů odcházet z léčebny; je pohybem, který udržuje spojení se zdravým světem. Zdraví se pak dostávají do areálu nejen na návštěvu za nemocnými, ale kvůli zdravému běžnému přání – zajít s někým na šálek čaje.
Udržujme tento pramínek svobody a braňme jej i před hlasy našich vlastních předsudků.
