Napsal Fokusoviny.
Z Fokusovin, pravidelníku spolku Fokus Praha, vybíráme zajímavý článek o chráněném bydlení v Praze. Nejnovější číslo, ze kterého je tento článek, vyšlo na začátku letošního roku. Najdete ho, společně s dalšími čísly, na adrese https://www.fokus-praha.cz/index.php/cz/dokumenty/category/6-prazske-fokusoviny.
Sehnat v Praze bydlení není jednoduchá záležitost pro zdravého člověka, natož pro lidi s duševním onemocněním. Naštěstí existují organizace jako Fokus Praha, které mohou i v této bezvýchodné situaci nabídnout řešení. Mezi naše služby patří jak tzv. chráněné bydlení, tak i podpora při získání sociálních bytů uvolněných Magistrátem hlavního města Prahy. Na podrobnosti jsme se zeptali Evy Kudrnové, vedoucí komunitního týmu pro Prahu 5 a 7.
Pro koho je určena vaše služba chráněného bydlení?
Zaměřujeme se na osoby s duševním onemocněním s trvalým bydlištěm v Praze, které si potřebují osvojit dovednosti spojené s bydlením. V praxi se na nás obracejí lidé, kteří selhávají v samostatném bydlení a neví, jak si pomoci, nebo jsou například dlouhodobě v léčebně či u svých rodičů, a potřebují se osamostatnit. Většinou nás lidé kontaktují přímo z nemocnic nebo přes své terénní pracovníky. Dáme si s nimi schůzku, kde se snažíme zjistit důvody, proč chtějí jít do chráněného bydlení. Důležité pro nás je, abychom očekávání těchto lidí a jejich potřeby byli schopni alespoň teoreticky zajistit. Pokud tomu tak není, snažíme se lidem pomoci jinak – třeba hledáním podnájmu, podáním žádosti o sociální byt či nalezením jiného řešení.
Fokus Praha má dva typy chráněného bydlení - komunitní a v samostatných bytech. Tyto dva typy jsou rozdílné jen v míře poskytované podpory. V komunitním bydlení jsme s klienty dvanáct hodin denně ve všední den a do bytů docházíme za lidmi minimálně jednou za čtrnáct dní. V bytech jsou tedy většinou lidé více samostatní, kteří potřebují nastartovat dovednosti nebo mít čas pro vyřízení svých záležitostí, např. najít si práci, vyřídit dávky apod. V komunitním bydlení jsou lidé, kteří potřebují větší míru podpory.
Jaký je o službu zájem?
Ačkoliv chráněné bydlení není náhražkou levného bydlení, zájem je opravdu veliký. To ale bohužel znamená, že nejsme v řadě případů schopni uspokojit poptávku okamžitě. Máme tedy pořadník a čekací dobu, která může být klidně i dva roky. Když se místo uvolní, oslovíme zájemce z pořadníku a nabídneme mu volné lůžko.
Zájemce nemusí nabízené lůžko přijmout a může se rozhodnout, že chce i nadále zůstat v pořadníku. Když chráněné bydlení přijme, začíná naše standardní péče – docházíme za ním a řešíme s ním jeho záležitosti tak, aby byl schopen bezpečně přejít do samostatného bydlení. A jsme rádi, když od nás odchází do samostatných a stabilních podmínek. Nabízíme i následnou podporu, pokud o ni klient projeví zájem.
Pokud již někdo v chráněném bydlení je, jak dlouho v něm může zůstat?
Maximální doba, po kterou může naši službu využít, jsou dva roky. Pro každého je doba potřeby péče samozřejmě jiná. Někdo od nás odchází během několika měsíců, někdo plně využije celé dva roky. Víme, že v některých případech ani ty dva roky nejsou dostačující. Ale to se nyní snažíme řešit. Společně s ostatními organizacemi poskytujícími chráněné bydlení pro osoby s duševním onemocněním společně připravujeme Centrální registr čekatelů na chráněné bydlení v Praze. Tento registr by měl sloužit k tomu, aby člověk, který by chtěl nastoupit do chráněného bydlení, nemusel jednat se všemi organizacemi poskytujícími tuto službu zvlášť. Jednání by proběhla jen jednou, a poté by byl člověk zapsán do pořadníku dle svých potřeb, a to i do několika organizací zároveň.
Fokus Praha se intenzivně angažuje také v otázce sociálního bydlení. Tedy aby i lidé s duševním onemocněním, kteří jsou mnohdy v existenční nouzi, dosáhli na byty, které pražský magistrát přislíbil uvolnit. Jaká je aktuální situace?
Aktuální situace je taková, že je mnoho žádostí podaných, některé i schválené a lidé čekají na nabídku bytu. Magistrát má pořadník, podle kterého uspokojuje jednotlivé žádosti. Naši klienti byli úspěšní ve čtyřech případech. To znamená, že již mají své byty, na ostatní teprve čekáme. Pokud jde o zabydlování oněch čtyř osob, byly to pro nás velmi příjemné okamžiky a pozitivní příběhy. Rovněž ale na povrch vyplula některá úskalí, na něž se musíme do budoucna co nejvíce zaměřit.
Co máte na mysli?
Třeba to, jak je těžké začít bydlet v bytě sám, když člověk žil několik let sice na ulici, ale v komunitě ostatních.
A nejen to. Narážíme každý den i na nepřipravenost ostatních obyvatel domů přijmout naše lidi mezi sebe. Řečeno narovinu, pro běžné občany je pouhá představa domovního soužití s lidmi s duševním onemocněním stále velký problém. Proto stále hledáme cesty, jak s komunitami v domech pracovat. Nechceme naše klienty stigmatizovat, označovat předem. Zároveň ale nepovažujeme za dobrý postup nechávat lidi v domech bez informací, že se k nim někdo ze sociálních důvodů stěhuje. Ukazuje se totiž, že je naprosto klíčové, aby své nové sousedy přijali a minimálně alespoň předem nepociťovali vůči nim nějaké obavy či přímo strach.
Jaké podmínky a administrativní náležitosti musí zájemce splnit, aby měl vůbec nějakou šanci na byt dosáhnout?
Samotná administrativní procedura je velmi jednoduchá. Stačí vyplnit žádost o poskytnutí sociálního bytu pro magistrát. Pokud by si zájemce nevěděl rady, může se obrátit na jakýkoli tým pracovníků Fokusu. V rámci Fokusu také pořádáme setkání všech pracovníků, které tato problematika zajímá, a hodláme v tom i nadále pokračovat. Řekli jsme si, že je dobré sdílet dobré i špatné zkušenosti se zabydlováním klientů a se způsoby, jak to i nadále dělat. Máme dobré kontakty na pražském magistrátu, odkud přináší- me na tyto semináře aktuální informace. Zároveň jsme v kontaktu i s ostatními neziskovými organizacemi, které se problematice bydlení věnují.
