Světová zdravotnická organizace eviduje celosvětové statistiky počtu sebevražd. Podle jejich informací si za rok vezme vlastní rukou život více než 800 000 osob, podle přepočtu jeden člověk každých čtyřicet sekund a více než dva tisíce lidí za jeden den. V České republice spáchá sebevraždu zhruba 1 400 osob za rok, v průměru téměř čtyři lidé každý den. Ve věku 15 až 24 let je sebevražda dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) připravilo Národní akční plán prevence sebevražd 2019-2030.
V sobotu 31. srpna se ve Skutči konal festival Na Pohodu, který pořádal Domov na hradě Rychmburk zaměřený na péči o lidi s duševní nemocí. Akci připravili společně s Římskokatolickou farností Skuteč a místní pobočkou Junáka. Pro návštěvníky byl připraven různorodý program, mohli společně malovat, žonglovat, kouzlit, tančit nebo se zúčastnit sportovních her. Název akce se zcela ztotožňoval s přítomnou atmosférou.
Opavská organizace Anima Viva letos realizuje projekt Veřejně proti sociálnímu stigmatu osob s duševním onemocněním II, v rámci kterého již uspořádala několik přednášek, výstavu a další akce. Přečtěte si rozhovor s PhDr. Beátou Koňařík Bakošovou, která v Anima Vivě pracuje jako vedoucí služby a sociální pracovnice a projekt má na starost.
Jaký je hlavní cíl projektu Veřejně proti sociálnímu stigmatu osob s duševním onemocněním II?
Projekt významnou mírou přispívá k podpoře a k destigmatizaci osob s duševním onemocněním, bojuje proti předsudkům a mýtům ve společnosti a zaměřuje se na šíření osvěty a informací o duševním onemocnění a je spolufinancovaný Moravskoslezským krajem.
Organizace Fokus Praha připravuje na podzim několik vzdělávacích programů zaměřených na problematiku duševního zdraví.
Neziskové organizaci Fokus Tábor, která se zabývá péčí o lidi s duševní nemocí, bude v druhé půli letošního roku chybět na provoz jeden a půl milionu korun, což představuje třiadvacet procent rozpočtu. Nebude již nadále schopna zajišťovat péči o své klienty v takové míře jako doposud. Od 1. července proto zmenšila pracovní úvazky svých zaměstnanců v průměru o dvacet procent. Důvodem bylo riziko, že bude muset letos na podzim zrušit služby, které poskytuje.
Jiří Chvála se narodil v roce 1972 v Praze na Vinohradech. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy a a Husitskou teologickou fakultu UK. Jako psychoterapeut se zabývá prakticky všemi psychickými obtížemi a duševními problémy, od léčby duševních nemocí, přes pomoc v krizi až po rozhovory, kde jsou hlavními tématy nerozhodnost, nízké sebevědomí nebo nejistota a strach z budoucnosti. Věnuje se také péči o lidi s duševní nemocí. Své služby, tedy poradenství a psychoterapii, nyní nabízí v poradně v Praze a v Benešově.
Jaký typ psychoterapie volíte? Na stránkách máte uvedeno, že používáte terapii narativní. Můžete představit, o co se jedná?
Narativní terapie je jeden z mnoha terapeutických přístupů, které vycházejí z přesvědčení, že člověk celý život něco, co by se dalo nazvat jeho podstatou, stále sám tvoří a přetváří. Není do své podstaty uzavřený. Má k neustálému tvoření spoustu příležitostí, mnoho možných spolupracovníků ve svém okolí, svou bohatou představivost, fantazii a schopnost skládat nové a nové události do poutavých souvislostí, díky kterým lze vyprávět příběhy. Způsobů, jak praktikovat narativní terapii je mnoho. Zjednodušeně si můžeme jednu z hlavních funkcí tohoto přístupu přiblížit tak, že každý si zkusíme sám sebe představit jako spisovatele, který vybírá ze svých postřehů, dojmů, myšlenek a zkušeností a sestavuje z nich příběh – příběh svého života.
Nepoužívám ale pouze narativní přístup, vycházím z terapie systemické a na ni navazuje pestrá a široká nabídka současných postmoderních přístupů, které mi jsou blízké svými důrazy na jedinečnost člověka, jeho myšlení a jednání a také na kontexty (souvislostmi), ve kterých se myšlení a jednání odehrává.
Strana 41 z 53