Univerzita Palackého v Olomouci (konkrétně její teologická fakulta) pracuje od loňského roku na projektu, který má pomoci školám a pedagogům vyřešit situace spojené s nestandardním chováním žáků. Jeho součástí je také výzkum, který má přinést hlubší porozumění zkušenostem, které mají blízcí příbuzní dítěte s bolavou duší.

Pracovníci projektu nabízejí spolupráci přímo školám, ve kterých se žáci s psychickými potížemi mohou nacházet. Podporu pedagogům i žákům zajišťuje tým , který tvoří odborníci různých profesí (například psycholog, psychiatr, speciální pedagog nebo sociální pracovník).

Zdroj ilustrace: Pixabay.com

Pražské Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CMHCD) se v roce 2021 přesunulo do nových prostor v Lublaňské ulici, kde může využívat dostatečně prostornou vzdělávací místnost.  V jiné organizaci – východočeské Péči o duševní zdraví (PDZ) - v minulém roce výrazně narostl počet klientů a proto i objem vykonané práce. Obě organizace významně ovlivnily opatření zavedená v reakci na pandemii nemoci covid – 19, podobně jako pandemie samotná. Co dalšího tyto organizace potkalo v minulém roce, shrnuly ve výroční zprávě.

V Péči o duševní zdraví došlo v loňském prosinci k výměně ředitele, dlouholetého šéfa Petra Hejzlara nahradil Petr Pavlíček. Doktor Hejzlar odešel pracovat do Centra duševního zdraví v Pardubicích jako psychiatr. Petr Pavlíček se předtím osvědčil jako odborný ředitel celé organizace.

Zdroj ilustrace: www.pixabay.com

Česká republika byla v minulosti kritizována Evropským soudem pro lidská práva za poměrně časté využívání omezovacích prostředků. Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví chce problém řešit ve spolupráci s šesti psychiatrickými nemocnicemi a odděleními v rámci projektu Vzděláváním ke zlepšení situace na poli lidských práv. Nová aktivita má vést k posílení pocitů podpory a bezpečí, které zažívají pacienti během psychiatrické léčby.

„Z výzkumu, který jsme realizovali ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, vyplynulo, že pacienti vnímají omezování a systémy pravidel a zvyklostí na odděleních značně negativně. Také jsme zjistili, že je velmi málo rozšířené vzdělávání pracovníků například v deeskalačních technikách nebo o alternativních strategiích, jak používání omezovacích prostředků předcházet,“ uvedl Pavel Říčan, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Fotografie: Škola zotavení Jihlava

V rámci jihlavské Školy zotavení se připravuji na roli peer lektora (profese lidí se zkušeností s duševní nemocí, kteří přednášejí odborníkům o tom, jaké to je žít s podobnými potížemi). Chci tak získat přehled, jak lépe pracovat na osvětě v oblasti péče o duševní zdraví, jak adekvátně zmírňovat předsudky vůči lidem s psychickými potížemi. S budoucími peer lektory, s již zkušenými peer lektorkami a dalšími pracovníky našeho společného projektu, jsme se na začátku května vydali na pracovní cestu do norského Bergenu, kde jsme poznali místní, dobře promyšlenou péči o duševní zdraví. Naši norští partneři v čele s Audunem Pedersenem, lokálním politickým lídrem a výraznou postavou bergenských sociálních služeb, nám přichystali týden plný návštěv pokrokových zářízení a organizací.

Ačkoliv jsou bergenské služby péče o duševní zdraví na velmi vysoké úrovni, pořád se je místní snaží posouvat dál. Stejně jako čeští koordinátoři reformy k tomu potřebují hodnotící měřítka, v Norsku ale nejsou důležitá kvantitativní data (kolik lidí opustilo nemocnice apod. ), důraz je kladen na dodržování podstatných hodnot. Je například důležité, aby se mohli lidé s bolavou duší účastnit přípravy projektů, které jim později budou sloužit. Společné úsilí zapojených již vedlo k vytvoření velmi pestré nabídky možností, jak se mohou nemocní kreativně vyjadřovat a posilovat své silné stránky.

Copyright © 2022 - Spolek KOLUMBUS