Napsala Františka Dynková.
Z Newsletteru organizace Green Doors vybíráme zajímavý článek o takzaných sítařkách. Nejnovější newsletter, ze kterého je tento článek, vyšel na jaře 2020. Najdete ho na adrese https://www.greendoors.cz/cs/newslettery/.
Věděli jste, že v Green Doors pracují dvě síťařky?
Magdaléna Poláková (vpravo) má vystudovaný obor sociální práce na Jaboku a ETF. Před nástupem do Green Doors s kamarády spolu založila spolek RAMUS, který dělal různé „punkové“ aktivity pro lidi s různým typem postižením. Magdaléna také působila v Asistenci, kde například s kolegy otevřeli hip hopový kroužek pro vozíčkáře.
V Green Doors pracuje již 3 roky.
Erika Fockeová (vlevo) má vystudovanou ergoterapii na 1. LF UK. Před prací v Green Doors mimo jiné učila na UJEP V Ústí nad Labem, nebo pracovala na klinice ESET jako ergoterapeut. V Green Doors pracuje necelé 2 roky a koncem června se s námi rozloučí.
Magdaléna nám síťování popsala jako práci, kde „se snažíme mluvit o tom, co nabízí Green Doors, kde se dá. Koho můžou naše služby podpořit, co dělají a nabízejí. Snažíme se dále šířit dobrou praxi, rozvíjet debatu ve veřejném prostoru o duševním zdraví a v neposlední řadě být v kontaktu s dalšími komunitními službami a snažit se spolupracovat a hledat průsečíky společné práce." Erika to shrnula jednoduše - „snažíme se, aby ostatní (služby, odborníci, organizace) věděli důležité informace o nás a my zase o nich.“
Letos je to již třicet let od doby, kdy organizace Fokus Praha začala pečovat o lidi s duševním onemocněním v jejich komunitě. Protože se do této práce pustila jako první v České republice, oslaví v září česká komunitní psychiatrie rovněž třicetileté výročí. Obě jubilea společně chtějí oslavit členové Asociace komunitních služeb (AKS).
Světlana Soldánová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor český jazyk - dějepis. Je jí 56 let, má tři dospělé děti, brzy bude babičkou. Ráda pracuje s lidmi a hledá řešení věcí zdánlivě neřešitelných. Byla jednou z prvních peer konzultantek u nás, nyní už několik let pracuje v Psychiatrické nemocnici Bohnice jako peer terapeutka na odděleních následné péče. Věří na zázraky i na to, že se píle a snažení vždy vrátí v dobrém, i když to někdy může trvat. Jejím mottem je: ‚nevzdávat se a věřit!‘ Přečtěte si rozhovor o postojích, názorech a zkušenostech této osobnosti.
Máte své webové stránky. Proč jste se rozhodla zveřejnit svůj příběh? Najdou tam čtenáři praktické rady, jak se svou nemocí zacházet?
Tyto stránky vznikly v začátečnickém zápalu v prvním roce mé práce na pozici peer konzultanta. Měla jsem velkou potřebu podělit se se světem o svou radost z toho, že mohu využívat své zkušenosti.
Některé ženy čelí během těhotenství nebo brzy po porodu duševním potížím. Lidé ze spolku ‚Úsměv mámy‘ pomáhají maminkám psychickou zátěž zvládat, podle vlastních slov „podporují šťastné mateřství.“ V červnu letošního roku rozšířili svoje služby, v Praze otevřeli nové poradenské centrum.
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví se sídlem v Praze se v Moldavsku snaží zlepšit péči o duševně nemocné. Jedním z cílů centra a spolupracujících organizací je přesun osob s psychickými potížemi z ústavů do chráněného bydlení. Sdružení využívá v daleké zemi zkušenosti z české transformace psychiatrické péče.
Mens Sana připravuje festival Crazy fest. Zaměstnanci organizace BONA šili roušky pro partnerské instituce. Tři iniciativy společně vytvořily internetový dotazník, díky kterému zjistí, jaký dopad měla karanténní opatření na lidi s duševní nemocí.
Strana 31 z 54